Pravidelné struktury tedy člověk z předchozí speciální zkušeností hodnotí jinak, než člověk bez této zkušenosti.
Nám, kteří nemáme takovou zkušenost zůstává jen možnost věřit danému specialistovi, že se při dekódování automaticky neodehrává nějaký ,,falešný vizuální vjem“ v jeho mozku. Tedy obdoba ,,falešných vzpomínek“, jev v prehistorii notoricky známý a nejčastěji komentovaný s povzdechem, …,, kde to tam jenom ten člověk viděl? To je pro mě hotová záhada“...
Vyjasnění
Pokud chceme zůstat kritičtí a nemáme žádnou možnost zorientovat se v tématu stejně jako i ostatní zahraniční paleolitikové jsme stále a plným právem v rozpacích jak se k ,,rádoby jasným“ otiskům vlastně stavět. Proto se zde objevila naprostá a naléhavá nutnost, aby takové specifické školení pro rozpoznávání otisků bylo zpřístupněno zájemcům (především specialistům na paleolit) a to formou malé publikace ,,Úvod do základů technik rozpoznávání otisků textilií v archeologických hliněných artefaktech“. Naléhavost je tím větší, když si uvědomíme, kolik se nám na lokalitách pohybuje výkopových pracovníků a studentů, kolik materiálů zpracovávají v laboratořích konzervátoři a kolik takových materiálů vlastně může být při odkrývání naleziště vlastně díky neznalosti zničeno.