Základní poznámky k některé hlavním tématům rekonstrukční etnologie

Klíčové nálezy, umění

Klíčové archeologické nálezy jsou ty, které nám dávají jinak těžko dostupné informace. Často spadají do oblasti umění a ideálním materiálem je keramika, která patří mezi dochovatelný materiál. Postavičky mohou mimoděk zachycovat detaily oděvu či výbavy, která se jinak nedochová. Například boty, sedla u koňů, střechu u domku a podobně. Specifickou prací je vyhledávání těchto materiálů a jejich převod do rekonstrukčních metamorfóz. Speciální kapitolou jsou výjimečně dochované archeologické materiály. Ty často vzbuzují automaticky zájem svojí nápadnou nevšedností, jen je nutné opět zajistit rekonstrukční metamorfózy. I zde je nutné postupovat logicky od snadno zvládnutelného detailu ke složitějšímu celku.

 

Selekce (klima, konkurence)

Celkový temperament etnika může být určitým způsobem velmi charakteristický. Promítají se do něj kulturní zvyklosti, způsob výchovy, ale může se jednat i o genetickou specifikaci povahy. Příkladem mohou být silné selekční tlaky, například u severských populací, kdy řemeslná, konstrukční i umělecká úroveň, ale i trpělivost, všímavost a orientační smysl je nutnou podmínkou k přežití. Selekční tlak v tak extrémních podmínkách může velmi zúžit koridor chování takového etnika. Podobně je to v aridním prostředí. Jinde, kde jsou podmínky příznivější, se může povaha určitého etnika jevit otevřenější.

Specifickou oblastí selekce jsou vnitrospolečenské poměry, kdy určitá část holocenní populace je v podstatě určitým geneticky ukončeným materiálem. Je na okraji společnosti, jen těžko může zakládat rodiny, nemůže se hmotně zajišťovat. Je to jen jakási surovinová rezerva. To se může dít napříč celou populací, jindy jen v určitých vrstvách. Někdy se tak děje v rámci mechanismu vyšinutí a vytlačeni na okraj společnosti jsou postižení nebo lidé cizího původu či jinak odlišní. Ale mohou to být i přirozeně slabí jedinci, které agresivní hierarchizovaná společnost považuje za méněcenné a shovívavost k nim považuje za projev slabosti. Paradoxně to může být u společností bez přímé sociální vazby mezi vrstvami společnosti i taková přirozená část populace jako vlastní děti, vlastní ženy, vlastní staří. Při zvyšování koncentrace lidí, při určité mytologii a příležitostech může takové jednání nabývat větších rozměrů.