Specifikem rekonstrukční paleoetnologie je i propagace daných poznatků. Předně je důležité monitorování situace. Z oblasti psychologie uvedu nádherný příklad. Na jedné mé výstavě vedl úvodní řeč o vyspělosti gravettienců Doc. Jiří Svoboda nikdo nic nenamítal jeho autorita vše zastínila. Jakmile odešel, začali se na mě lidé obracet, jako na výtvarníka, že se jim to přeci jenom nezdá a že by ty pravěké lidi přece jenom raději viděli v cárech kožešin. Ale ani to mi zase nestačilo a tak jsem jel jakýsi všední den výstavu navštívit. Tam jsem si sednul na zem před elektrický panel a předstíral jsem, že jsem opravář. Tak jsem registroval celé třídy, kdy žáci asi šesté třídy nadšeně běhali po místnosti a zapisovali, aby jim nic neušlo. Naopak 16-17 letí gymnazisté, v čele se znuděnou paní profesorkou, si nečetli v zásadě jediný vysvětlující text, zato okamžitě spustili, jak je všechno špatně a jak nejsou daní ,,pralidé“ v cárech kožešin a nejsou špinavý a rozcuchaní.
Jako moje reakce na danou situaci vznikl nápad samostatné internetové výstavy, věnované jen rekonstrukčním metamorfózám, kdy se stále dokola a dokola opakují těla žen s účesy a z ozdobnými pásy. Možná vám to připadne až trapně zbytečné, kolikrát se to opakuje, ale právě takové opakování dokola a dokola a znovu a zase znovu a znovu je jediná možnost, aby i méně bystří jedinci s omezeným operačním prostorem pro vlastní úsudek přehodnotili svoje dosavadní představy. Navíc jak psychologové zjistili atraktivní ženě nebo slečně se dostává ze strany mužů okamžité pomoci, řekli bychom, že muži jsou otevřeni směrem k atraktivní ženě a jsou připraveni okamžitě vyjít(velmi slabé slovo lépe se hodí –vystřelit) vstříc jejím potřebám. Psychologové se vesele baví měřením časů pomoci takovým pokusným osobám na schodech s nákupem nebo dokonce s půjčením peněz na nádraží (Zimbardo, Lidská zoo). Proto i využití gravettienské tradice, která když už prezentuje portrét, tak krásně zpracovaný a krásné ženy, to nám nahrává k tomu, abychom účesy, zdobné pásky a oděvy ukazovali na atraktivních modelech. Ačkoli se to může někomu zdát podbízivé a laciné, je to v duchu gravettienu a rozhodně je to nejrychlejší cesta jak upoutat pozornost a sdělit informaci tak, aby byla co nejrychleji přijata. Jiná cesta je vyhazováním prostředků, které vlastně ani neexistují.
(poznámka po letech: Pokud aplykujeme teorii pulzující evoluce i na kultury pak se označení jako pavlovien, kostěnkijen můžeme dívat jako na subkultury, které jsou v určitém vztahu z celkovou kulturou gravettienu a periodicky se v ní společně promíchávají specifické znaky a ty se pak mohou stát společnými znaky dalšího následného období dané celé kultury. Pak bychom o gravettienu mohli mluvit jako o supekultuře - superdruhu. Superkulturami by pak byly v mladém paleolitu také aurignacien a magdalenien)