Rekonstrukční paleoetnologie a rekonstrukční etnologie neslouží archeologii, ale mají vlastní zájmy. Vyhýbají se složitým a komplikovaným pracím a zpracovávají ten materiál, který může podat jednoznačnou a jasnou výpověď o nějaké charakteristice ze života dávných etnik. Vlastně se orientují na základní výzkum. Najednou zde máme u sošky účes, jindy nákrčník, u jiné sošky zdobný pásek či celé šaty, tu obdivujeme nálezy lžící, tam hřebínků. Někdy stačí jen ruka držící hřebínek a česající vlasy - jen drobný barevný detail a najednou pochopíme víc o předvelkomoravském horizontu. Daleko víc než z mnoha stran textu. Rekonstrukční paleoetnologie a etnologie jde svojí pomalou cestou od jednoduchého ke složitějšímu. Teprve se prošlapávají základy, teprve se osmělujeme udělat ty drobné práce, které se dostanou většinou ihned do dramatického sporu se zaběhnutými představami. Jen se ptáme, proč oživení zájmu o samotná dávná etnika a o ten nejzákladnější výpovědní materiál trval tak dlouho, když náznaky a pokusy provázejí oblast prehistorie nejméně už 80 let.