Z daného je patrné, že bude důležitá forma strategie propagace nových myšlenek, protože ty nepadají do úrodné půdy, ale dopadají na již obsazená území, dobře střežená zlidovělou mytologií primitivních pratrhanů. Takže v současnosti se nemůžeme divit, že se tu a tam ozve osamocený výstřel zapomenutých sniperů i ze strany, kde bychom očekávali daleko informovanější přístup. Mohou to být osobní představy lidí i ze zvučných institucí, kteří se po desítkách let najednou probudí a dívají se na úplně změněný svět.
Charakteristickým prvkem vědy je to, že se mění, nestojí na jednom místě, nepřešlapuje, ale trhá se na množství proudů a škol (srovnej - krize ve vědě, Václav Petr, Kritický úvod do evolučních teorií), stejně jako by nás nemělo překvapit, že i ve vodě v řece se tu a tam objeví zpětný proud nebo slepé, vysychající rameno. Je přímo nutné být si dobře vědom, že každá věda má svou pseudovědu a u rekonstrukcí je silná pozice pseudovědy značně alarmující.
Je jistě důležité být shovívavý a laskavý i k lidem s naivními a nekompetentními nebo ještě lépe řečeno neinformovanými představami, ale zároveň je důležité hlídat určité meze a hranice, za něž není možné beztrestně zajít. A to je případ toho, když si někdo hraje na odborníka na rekonstrukce a představy o paleoetnikách.
Jedná se zde přece o hodnocení paleoetnik, tedy středem zájmu jsou lidé a to si musíme uvědomit. Jsou to lidé, kteří se navíc už nemohou bránit. Tady neplatí koloniální praktika, že je označím za primitivní sebranku, která o sobě nemá právo rozhodovat a jestli se mýlím, tak ono se to po čase ukáže, protože si svoje lepší postavení přece může dané etnikum vybojovat.
Posuzování dávných etnik je něco neskonale nesrovnatelného a křehkého. Hrubá měřítka, která jindy u živých lidí vyvolají odvetu, totiž archeologickým materiálem ani nehnou. Ten je mrtvý a tichý a tváří se pořád stejně. Je nutné zamezit psychologickému jevu pygmalion. Hodnotit dávná etnika chce specificky jemný a vnímavý, empatický přístup, je to i velký mravní závazek a pokud to nehodláme akceptovat, nemáme v oblasti absolutně co pohledávat.