Samotný fakt, že u sošek nahých venuší nejde vždy jen o prosté zobrazení úplně holého ženského těla, vypovídá o možnosti identického sexuálního chování jaké známe ze současnosti, kdy hodně mužů dává přednost zdobenému nějak ,,přioděnému“ ženskému tělu před úplně nahým ženským tělem. Jedná se o fakt, že nějak vhodně zdobené nahé ženské tělo je prostě považováno za atraktivnější.
Plně vystihující charakteristiku takového fetiše shrnul Radar v dnes již klasickém televizním americkém seriálu M.E.S.H: ,,…zrovna, když jí objednal prádlo do kterého ani nepotřebujete ženskou…“ Myslím, že nošení tělních ozdob a jejich podoba má jak podvědomé prameny, tak svoje dodatečné verbální individuální vysvětlení v oblasti sebeprezentace a mytologie, ale i individuální estetiky, kam patří do velkého výčtu i pohled na zkrášlenou ženu ozdobami a označený alespoň nálepkou lehký fetiš plně tolerovaný i naší společností (která jej také ani v nejmenším nepovažuje za úchylku).
Zdobené rukojeti kostěnkovských lopatek. Druhá a čtvrtá rukojeť na sobě mají příčné proužky silně upomínající ozdobné řemínky ze sošek venuší.
Ozdobné řemínky, které se objevují na tělech východoevropských venuší někdy najdeme jako ozdobné pásky na rukojetích lopatek (Kostěnky na Donu). Z daného kontextu je možné, že se nemusí jednat jen o stejné výtvarné řešení, ale že i zdobení jiných předmětů může mít složitý důvod, který může obsahovat jak stejnou mytologii k nošení řemínkových omotávek, tak může být také zároveň přenesením těchto symbolů do denního života a přidělení nové role a rozšíření symbolického pozadí i pro funkční předmět (nebo přesně opačně).
Pro mluví především územní a časový rozptyl těchto zdobících řemínků, a také jejich precizní provedení a hlavně jejich pečlivé a precizní provedení na skulpturách. Zde se jim věnuje tolik pozornosti jako málo čemu, struktura je pojatá velmi dekorativně a někdy jí mohou konkurovat už jen vlasy. Právě ono pouhé nenaznačení, neodbytí ukazuje, že stejně tak jako ženskému tělu byla naprosto stejná pozornost věnovaná jeho ozdobám. Proto, když někdo tvrdí, že vidí jen sošky žen tak je špatný pozorovatel, stejně tak jsou totiž důležité i tělní ozdoby.
Ještě jednou raději zdůrazním, že určitě souhlasím s představou, že tyto ozdoby mohly mít i význam (nesexuologického) fetiše, tedy prostoru obývaném nějakým dobrým strážním duchem, nebo mohly být pastí na zlé duchy v podobě obávaných nemocí. Vzpomenu-li si na Alberto Vojtěcha Friče, který pozoroval jak se při bolestech hrudníku u jihoamerických indiánů dané místo sešměruje kolem obvodu řemínky. Tyto ozdoby mohly mít i určitý umravňující symbol, podobně jako pánský pás cudnosti na Nové Quinei, to všechno je možné, ale dekorativní, pečlivé a někdy i nápadité provedení ukazuje, že člověk si tyto pásy přivlastnil, vzal je jako svoji součást, jako svoji prezentační součást a vlastně ji přičlenil k vlastnímu tělu. Ozdobné pásy se tak staly věcí osobní prezentace, kdy už měly nevyhnutelně sexuální význam, protože výtvarně člení tělo, rozdělují je na jednotlivé partie, které lze pro určitou chvíli samostatně a proto i intenzivněji vnímat. Řemínky a pásky tak mají zdobící a zkrášlující funkci tak, jak kolem podobných předmětů rozjímal ve svých filozofických úvahách o kráse a umění Platón. Proto si myslím, že jim výtvarníci věnovali tolik pozornosti a byly pro ně tolik důležité.
Naopak, protože u některých sošek prostě řemínky chybí a dané venuše jsou úplně, ale úplně nahé je možné alespoň s archeologické perspektivy tvrdit, že nebyly ozdobné pásy nutnou součástí funkce venuší. Je to krásné tvrzení, ale z hlediska rekonstrukční paleoetnologie musíme uvažovat i o nedochovatelné stránce námi zkoumaného materiálu a my nikde mimo reliéfy nemáme jistotu, že dnes úplně nahé venuše neměly svého času dané ozdobné pásky z upletených opravdových řemínků.
Nakonec kdybychom chtěli být až fanatičtí mohli by jsme si například představit, že i horizontální hluboká rýha pod boky naší klasické dolnověstonické venuše není ničím jiným, než žlábkem do kterého měl být přilepen právě jeden takový pletený ozdobný kožený řemínek a navíc bychom se mohli dovolávat podivných důlků na temeni hlavy této venuše, o nichž si také někteří prehistorikové myslí, že také mohly sloužit pro upevnění dalšího ozdobného prvku. Ale to považuji spíš už za oblast spekulací, kdy najednou všude a to už nekriticky promítáme právě zpracovávanou tématiku.