Rekonstrukční metamorfóza současné archeologické situace dětského sungirského dvojhrobu do stavu v době průběhu pohřebního aktu. Tento největší objev archeologie 20. století je proslulý jak tisíci ručně (velmi pracně) vyrobenými korálky z roster (koster) druhohorních hlavonožců a přebohatou výbavou slonovinových předmětů, včetně chemicky narovnávaných slonovinových kopí. Tento dětský dvojhrob je nejnázornějším, ale také nejemotivnějším vstupem do skutečného světa, do doby zhruba před 25 tisíci lety.
On a ona s hlavami proti sobě v Rusku už podruhé(rekonstrukční transformace mytologické představy podle sousoší)
Relativně nedaleko Sungiru leží další známé gravettienské naleziště Gagarino. Zajímavé, že jedna ze sošek vyjadřuje také ono sungirské spojení dívky - ženy a chlapce - muže tím, že je vlastně otočí proti sobě. Zase tu máme ono tajemné spojení protikladů.
V obydlí Sungirců(rekonstrukční napodobenina na pomezí umělecké kvalifikované představy)
Rekonstrukční napodobenina výroby belemitových korálků v arktickém obydlí sungirských gravettienců. Zajímavostí sungirského naleziště nebyly jen oděvy pohřbených a jejich nevšední výbava, ale i to, že obydlí sídliště neměla běžný oválný nebo kruhový půdorys, ale byla spíše obdélníková a spíše tedy upomínala svými velkými rozměry velké domy severozápadních indiánů nebo velké sruby ze Sibiře.
,,Pán světa"(první obrazová rekonstrukce v projektu Antropark z roku 1998)
Sungirský lovec ve slavnostním oděvu krytém pláštěm a vyzbrojený slonovinovým kopím, které je vyrobeno z uměle narovnaného mamutího klu. Magický obraz ,,Pán světa" z roku 1998 je nejpublikovanější rekonstrukcí z více než stovky obrazů vzniklých pro Antropark. Obraz se objevil v několika pořadech České televize, v televizi Nova a v týdeníku Reflex. Byl také použit pro plakát k výstavě ,,Svět Karla Absolona".
Chlapec a děvče v oděvech odvozených podle hrobů v Sungiru. Kruh v pozadí je čepec dívenky s částečně rekonstruovanými korálky z belemnitoviny. Práce evokuje velmi bohatý kulturní vzorec dekorativních výtvarných prvků kostěnkovsko-strelecké kultury sungirského typu.
Sungirská rodina před velkým domem. Tato práce se věnuje souladnému vyzdobení plášťů (vzory z některých sungirských předmětů), uplatňuje poznatek, že zdobený oděv měli jak muži, tak ženy i děti. Obraz přidává do celkového kulturního vzorce i místní architekturu. Velký dům měl rozměry obdobné jako některé domy severozápadních indiánů a mohl být také domovem pro několik rodin. Obdélníkové nebo čtvercové půdorysy jsou v paleolitu dlouho známy – například z Plateau Parain z Francie a další z amerického mladopaleolitického prostředí. V Sungiru nenajdeme žádné kůlové jamky jako v neolitu. Do permafrostu (věčně zmrzlé půdy) nelze ani tak snadno kůly umístit. Výhodnější je klást klády horizontálně na sebe. Spodní ležící klády rovnoměrně rozkládají celkovou váhu a obydlí se při oblevách nedeformuje tak rychle a je celkově stabilní.
V Sungiru jsou půdorysy obydlí vždy obdélníkové a ve dvojicích. Mladopaleolitičtí stavitelé nedělali nic, co by jim nebylo vlastní, jen využívali vlastnosti užitých materiálů tak, aby dosáhli vyhovujících výsledků u masivních zimních obydlí trvalejšího rázu. Zatímco spodní čelisti mamutů (Mežiriči), mamutí lebky (Mezin), kameny s parožím (Malta na Sibiři) nebo dlouhé mamutí kosti jsou vhodné jen pro kruhové nebo oválné stavby, rovné, dobře štípatelné, masivní dřevo se zase hodí pro obdélníkové konstrukce. Jak známe z etnografie severozápadních indiánů, nepotřebujete ani sekeru ani pilu, stačí jen kamenné nástroje, dřevěné klíny a palice. A jak strom pokácí? Nijak. Masivní prkna se štípou prostě ze stojících stromů. Na severozápadě Severní Ameriky je takto využito cedrového dřeva, v tehdejší severské Evropě bude použit jiný strom a jemu uzpůsobená specifická technologie. Tyto nové vstupní rekonstrukce překvapivě až teprve nyní otevírají téma obdélníkových obydlí a technologií zpracovávání dřeva v severských podmínkách. Výzdoba samotného obydlí by měla být souladná s reprezentačním pojetím oděvů. Uprostřed jednoho takového obydlí byly pohřbeny sungirské děti v dvojhrou. Muž byl pohřben až později, kdy se rozpadla (nebo byla rozebrána) druhá stavba. Podélná osa jeho hrobu navazuje na osu dětského dvojhrou. Muž je pohřben jak vně, tak uvnitř vedlejšího půdorysu obydlí. Zřejmě z dřívějších starších pohřbů se v rámci těchto dvou hrobů objevují pozůstatky dalších lidských těl. Proto mělo toto místo statut pohřebiště. Dvě další obydlí byla nejspíše postavena až později a o trochu níže, dál od pohřbených.