Drobné ukázky perfektního řemeslného zpracování tvrdého materiálu (slonovina, parohovina) z maltsko-bureťské oblasti (jehlice, zdobná destička a figurky vodního ptactva) nám podávají nejlepší nápovědu, jak si představit takové předměty, které se zachovat nemohly (jako loďky, vesla, sáně, lyže, sněhule, tašky, koše atd.).
Nároky na gravettienské výrobky diktovaly samy arktické podmínky, vše muselo být lehké, promyšlené, solidně zpracované a hlavně nesmírně spolehlivé. Nikdo si přece nepřál ztratit na několikadenní výpravě rukavici, ruka by mu omrzla a ztratil by pak jistě několik prstů. Kdyby byly nespolehlivé boty nebo sáně, znamenalo by to jistou smrt. Vedle spotřebních výrobků, které byly určeny k okamžitému, dočasnému použití, proto archeologové nalézají tolik dokladů precizní práce gravettienskýchkonstruktérů, řemeslníků a umělců často v jediné osobě.