Mezi charakteristickou lidskou tvořivost patří výroba textilu a košíkování. Nikde na světě není žádné etnikum, které by se alespoň nějakým způsobem těmto oblastem nevěnovalo. Vzory ornamentů v pavlovienu neuvěřitelně přesně připomínají rohože a textil. Archeolog O. N. Bader, kterého známe ze zpracovávání světově unikátního materiálu ze Sungiru, se také podílel na rozluštění případu takzvané Schodněnské lebky. Mísovitá část starobyle vypadající lidské lebky moderního člověka, která je na svém povrchu pokryta nápadnou, do hloubky vytisknutou strukturou hrubšího plátna. Gravettienci totiž dovedli měkčit parohovinu i slonovinu a bylo možné, že tento otisk záměrně provedli právě oni. Ruští vědci udělali, co bylo tehdy v jejich silách, aby zjistili o záhadné lebce co nejvíce. I v našem pavlovienském starším materiálu našli vědci několik otisků podezřele pravidelných struktur v pálené hlíně. Doktor Adovasio, který v USA zkoumá už řadu let otisky textilu v paleoindiánských sídlištích, jejichž domy byly z bláta a byly plné všelijakých otisků, jako zkušený praktik vyhodnotil některé otisky jako skutečné otisky textilu a dokonce zjistil různé typy tkaní a provaznictví. Je možné, že se vše utkalo zde na Moravě v Zemi lovců mamutů například z kopřivových vláken, ale je i možné, že část jemnějšího plátna byla importem z teplejších krajin, kde rostly rostliny s jemnějšími vlákny.
Tkaní textilu v pavlovienském obydlí (rekonstrukční napodobenina)
Tkaní na jednoduchých, osobních stavech představuje tato nověji vytvořená rekonstrukční napodobenina. Výhodou malých stavů je jejich přenosnost, avšak uvažuje se i o větších stavech. Vřetena na obrázku jsou celodřevěná a vidíme zde celý proces zpracování kopřiv na vlákno, pak na přízi a konečně na látku, která se zřejmě používala ke zdobení.
Tato rekonstrukce byla vystavena na mezinárodním semináři o gravettienu v Mikulově v roce 2002. Děkujeme za podporu při její realizaci firmám Koral a Mouka z Tišnova.