Jeden kamenný artefakt z Königsaue (vpravo dole) je dokonce tak drobný, že by mohl být i hrotem pro šíp, vystřelovaný lukem. Potíž u střel nastává, když je příliš nízká váha střely a příliš tenké a lehké ratiště, střela pak totiž potřebuje mít daleko vetší počáteční rychlost, než jakou mu může udělit pouhý pákový vrhač. Schopnosti neandrtálců jsou pro nás pochopitelnější, až když dostává kultura archeologicky transparentní orientaci, to se stalo až po skončení středního paleolitu v době takzvaných přechodných kultur. Tehdy před 40 - 35 tisíci roky neandrtálci stejně jako moderní lidé rozvíjeli první mladopaleolitickým technologiím blízké kultury. Jednou z nich byl na Moravě i szeletien, který charakterizovaly dokonale provedené geometrické hroty (vlevo dole).
Vypadá to, že replika jednoho konkrétního drobného szeletienského hrotu (nalevo nahoře) se nemůže svými rozměry hodit na nic jiného, než jako hrot šípu pro luk. Zajímavé je, že archeologové připisují právě tuto kulturu neandrtálcům, protože nese řadu charakteristických technologických znaků předešlých domácích neandrtálských tradic.
(Doporučená literatura "Čas lovců" od Jiřího Svobody)