Pěstní klín z hrubého materiálu. Vpravo pak je sférické jádro někdy označované jako sféroid, tj. vlastní nástroj, jindy jako odpad po vytěžení (odbytí užitkových úštěpků), Afrika.
Kolem milionu letse objevují opakovaně určité formy kamenných nástrojů jako jsou sféroidy (kulovité artefakty), ,,pěstní“ klíny (mnohé jsou tak velké, že se určitě do pěsti nevejdou). Uplatňuje se geometrizace vytvářených předmětů, sledujeme různé osy souměrnosti. Tyto předměty tehdejší člověk vytváří velmi pravděpodobně na kulturní (naučené) bázi, protože klíny sice sledujeme v Africe nebo ve Španělsku, nikoli však už v Asii. Povrch nejstarších klínů byl hrubý, zřejmě se hned nejednalo přímo o prezentační předmět (na stav povrchu měl také značný vliv užitý materiál a materiál, z něhož byl vyroben otloukač, tj. předmět, kterým se nástroj vyráběl). Tehdejší formou člověka by měl být v Evropě Homo antecsessor (člověk předcházející). Ten je asi před 700–600 tisíci roky střídán formou Homo heidelbergensis (člověk heidelberský). V západní Evropě se objevuje kultura acheuléenu charakteristická dokonalými ,,pěstními“ klíny. Výroba takových předmětů od konstrukce, designu (,,dizajnu“), po samo řemeslné zpracování je velmi slušná a veskrze lidská. To souvisí i se zvládnutím ohně a také s anatomií, která je téměř identická s moderním člověkem. Rozdíly vypadají spíše kosmeticky a korekčně ve smyslu určitých specifických adaptací. Tehdejší produkty kultury rychle podléhají zkáze díky teplému klimatu a agresivnímu humóznímu prostředí vznikajících půd. Kulturní vrstvy jsou dnes uloženy hluboko nebo jsou druhotně přemístěny a artefakty poškozeny. Proto je z tohoto období dokladů málo. U nás na Moravě je nejvýznamnější lokalita Stránská skála u Brna, v Čechách jsou nejvýznamnější lokalitou Přezletice.