Pěstní klín. Na jeho hraně je krásně vidět pravidelná vlnovka, vzniklá pravidelným střídáním odbíjených štěpin. Dále hrotité drasadlo - dokonalý sféroid ze severní Afriky, pěstní klín s původní zkamenělinou ježovky v kůře kamene, zkamenělina schránky nummulita (obří jednobuněčný organismus) s příčnou přirozenou puklinou - na ni je uměle vyryta příčná rýha, která tak povyšuje předmět na mandalu se symbolem kříže (lokalita Tata, Maďarsko).
Ve středním paleolitu se objevují velmi dobře zpracované a rozčleněné nástroje jako silicitové klíny, drasadla nebo sféroidy (už jako dokonalé kamenné nebo hliněné koule). Archeologové registrují doly - velké jámy na těžbu barevných hlinek, místa zpracovávání kamenné suroviny s následným rozemíláním na barevný prášek. Sledujeme sbírání kuriozit i jejich využití. Jako výtvarníci registrujeme především výrazný rozvoj designu. Z afrických lokalit se stářím kolem sto tisíc let se objevují doklady zdobení provrtanými schránkami plžů a rytiny zdobných geometrických vzorů (tam byl tvůrce předmětů moderní člověk). Kultury středního paleolitubyly neseny Evropě potomky heidelberského člověka - neandrtálci. Bohužel většinou se nejednalo o typicky severské lovecké kultury, které zpracovávají hojně paroží, kosti a slonovinu, takže po sobě zanechali minimum uchovatelných předmětů (silicitové nástroje, výjimečně slonovina či umělá hmota vařená z březové mízy). Stejně tak tomu bylo i s půdními procesy, které nebyly příznivé pro dochování předmětů. Přesto jsou známy ojedinělé předměty a naleziště, které velmi dobře vypovídají o dobré řemeslné a umělecké úrovni tehdejších lidí. A to lokality Lebensted, Konigsaue v Německu a za zmínku stojí i silicitové hroty produkované kulturou Blackspitze groupe, taktéž z Německa. V tomto období (před 50 až 60 tisíci roky) dobývají moderní lidé - sapienti Austrálii a to díky solidním znalostem mořeplavby. V Evropě zůstává zachována severská megafauna a to i přes opakované klimatické krizové jevy. To má možná spojitost s tím, že severská zvířata nebyla nikdy lovena naplno, protože prostě takové výrazné severské kultury do mladého paleolitu neexistovaly a tak migrující severská zvířata měla na severu určitou úlevu od predačního tlaku člověka. Naopak v mírnějším klimatu tvoří většinu jídelníčku sbíraná potrava, proto predační tlak člověka není v těchto podmínkách tak zničující jako by byl na severu, kde je málo sbíratelné potravy a největší objem jídelničku připadá právě na masitou stravu. Díky této strategii nezasídlování severu mohly tedy středopaleolitické a staropaleolitické kultury trvat velmi dlouho, takříkajíc s neomezenou perspektivou (i desetitisíce, snad i statisíce let). I tak bylo klima v některých údobích středního paleolitu i velmi teplé.
Významnou lokalitou s dílnou k výrobě barviva je Písečný vrch v Čechách.