O politice slyšíme dnes velmi často, proto ji pak spíše řadíme jako novodobější součást lidstva. Nicméně je dobře zdokumentována a známa z antiky a v historii má své pevné místo, tudíž takový zjednodušený názor je dobré přehodnotit. Předně je podstatné, jak politiku definujeme. Nejčastější definice ji vidí jako správu (proces řízení) obce, komunity či společnosti. Nemluvíme jen o správě a řízení společnosti, protože ta jen sama o sobě by byla možná jen tehdy, kdyby se lidé chovali zcela identicky, měli jednotnou mysl, jednotné požadavky, zkušenosti i cíle. Protože i stejný úkol mohou různí lidé řešit rozdílně, protože každý z nich žije v jedinečných okolnostech, je pak řízení společnosti prosazováním řešení a postupů, které ne vždy budou se souhlasem akceptovatelné. Politika je tedy spojená s řízením společnosti (komunity) a nese v sobě určité napětí. Dělí se pak dále podle způsobu, jak byla rozhodovací moc nabyta či jakým způsobem je prosazována. Ale také a to je v našem případě podstatné, jak je daná společnost členěna. Velké lidnaté celky se řídí bez přímé sociální vazby. Lidé se již neznají a nejsou k sobě citově vázáni. Podstatným prvkem je nedokonalost poznání druhé osoby a odtažitost od jejího osudu. Proto vzniká umělý soubor pravidel a chování, tomuto procesu říkáme institucionalizace. Opačně členění etnik na menší celky, kde se lidé vzájemně znají a mají k sobě vztah, zaručuje přímou sociální vazbu. V takových společnostech je také systém umělých souborů pravidel, ale je ohleduplnější a tresty jsou zpravidla daleko mírnější (celá společnost funguje pozitivněji). Politika je v dobách historických zaznamenána a víme o ní mnoho, naopak u dávných etnik jsou takové informace ztraceny.