Jestliže už samotným seznámením se s etnografickými poznatky se změnil obraz lovecko sběračských společností natolik, že padla představa ubohých dávných lidí - lovců sběračů, jejichž jedinou starostí mělo být prosté přežití, přišlo další překvapení. Do paleolitu byl přinesen další termín z etnologie ,,komplexní lovecko-sběračské společnosti“. Jedná se o etnika čerpající z takových zdrojů, že jim zajišťují trvalý blahobyt. Sledujeme vazby k jednomu místu a trvale užívané základny. Tato etnika mají větší lidnatost než běžné lovecko-sběračské společnosti. Vyznačují se také složitější hierarchickou společenskou skladbou a uvnitř společností sledujeme předvádění postavení a majetku. (Jedná se tedy o určitou paralelu s určitými rysy zemědělských společností). Tady je na místě poznámka, že právě tak, jak se objevovaly a zase zanikaly v čase příhodné zdroje pro vznik komplexních kultur lovců sběračů, mohly zde u těchto etnik vznikat různé inovace, které se i po zániku těchto kultur mohly stát obecným vlastnictvím okolních a následných kultur (zase běžných lovců sběračů). Jedná se tak o kulturně evoluční mechanismus - generování inovací, kdy se takto mohl měnit svým způsobem i svět paleolitu. Zajímavý evoluční princip - mechanismus určité dílčí dynamiky (proměnlivosti) kultur v čase akulturací (přijímání vlivů z jedné kultury na druhou).