Ten je ve světě známý od konce 19. století nálezem pohřbu 20 jedinců a tábořištěm plným mamutích kostí a slonoviny a jasnými doklady umění. (V té době sice nebylo mnoho archeologického materiálu, ale názor důležitých autorit razil velmi tvrdě představu, že ,,pračlověk“ byl hrubý, bojoval o holou existenci a o nějakém umění nebylo ani řeči. Altamira - první jeskyně s uměleckými doklady objevená ještě v 19. století, byla vyhlášena za podvod a objevitel za podvodníka.) Moravský gravettien -pavlovien přinesl archeologické doklady o velkých stabilních základnách, velkých depotech mamutích ostatků a slonoviny, kolekce figurek z keramiky, topení černým uhlím, transport silicitů z velkých vzdáleností s doklady plýtvání touto surovinou, první otisky velmi jemného textilu z této doby (dnes jsou už známé z dalších lokalit a jsou doloženy už i starší otisky). Dále to je osteologický materiál ze 30 jedinců se zuby bez známek po hladovění. Mimo to bylo nalezeno veliké množství nejrůznějších kostěných a slonovinových předmětů ručně vyrobených jak perfektně konstrukčně a řemeslně, tak i umělecky. Bylo také nalezeno ohromné množství silicitovýchnástrojů. Gravettienských lokalit je na Moravě několik desítek. Sídliště byla dočasná (letní) nebo trvalá (celoroční). U většiny lokalit půda strávila organický materiál - kosti i slonovinu. Tam, kde jsou výjimečně příznivé půdní podmínky, máme velmi bohatá archeologická naleziště. U nás to je Pavlov, Předmostí v Přerově, Dolní Věstonice. Další lokality jsou Brno, Petřkovice v Ostravě, Jarošov. (Žádná lokalita moravského gravettienu nebyla nikdy nalezena v jeskyni!)
Potravinovou strategií pavlovienců byla specializace na všechny druhy zvířat. Legendárními se pro nás stali pavlovienci lovem na mamuty. Paralely z Afriky ukazují, že lov slonů může být rituální, přijímaní mladíci hodí své oštěpy na vybrané zvíře jako první, vzápětí zpoza okolních keřů a stromů vystupuje množství dalších mužů a hází své oštěpy. Slon je zcela paralyzován bolestí i rozsáhlými zraněními, není schopen pohybu a záhy padá na zem. Žádné drama, žádný nerovný zápas. Americká archeologie přinesla doklady, kdy je na místě úlovku mamuta zanechána kostra, která má v sobě množství hrotů zbraní. Pavlovienské kosti mamutů jsou však jiné. Lidé je nosili do svých tábořišť, kde je shromažďovali ve velkém množství. Zřejmě dílem pro reprezentaci, dílem coby případnou surovinu a také proto, aby kosti v krajině kolem tábora zbytečně nerozptylovaly pozornost mamutů, kteří tak jako sloni zřejmě rozeznávali ostatky svých blízkých. Takové chování lidí bylo podpořeno pravděpodobně i konkrétní mytologií. Další podobné lokality ve světě jsou Spadzista v jižním Polsku, Willendorf v severním Rakousku a Moravany na západním Slovensku.