Hodnocení některých velmi důležitých oblastí v chování evropských antecessorů jako je rozvinutá (hypertrofická) tvořivost, rozvinutá (hypertrofická) trpělivost a změna rukopisu na geometrický nám v budoucnu významně napomůže vytvářet daleko věrohodnější představy o chování lidí Homo antecessor v Evropě a stejně tak nám daleko lépe poslouží pro utváření představ o podobě kultur v daných dobách.
Hledání příčin typicky lidského chování v oblasti srovnávací psychologie a etologie a dále ze strany sociobiologie, biochemie a genetiky je možné a nedochází k žádné vzájemné kolizi. Dá se uzavřít, že koncepce hypertrofické tvořivosti, konstruované na základě logiky je plně propojitelná se senzitizací a ta zase s výzkumem neurobiologie a biochemie neurotransmiterů.
Dostali jsme se tak do situace, kdy se tyto závěry shodují se závěry Thomase Wynna, který analyzoval chování člověka za posledních milion let na základě archeologických materiálů psychologickými metodami a to ,, aniž by zjistil zásadní změnu v duševních nebo poznávacích schopnostech“ (Svoboda 1999).
Navíc se nám podařilo plně se vyhnout heuristickým představám lidského unika (práce, kapacita mozku, inteligence, symbolické myšlení, jazykově strukturované chování, změna hloubky plánování a podobně), které dnes narážejí na nepřekonatelné potíže při porovnání s jinými obory, především se srovnávací psychologii a etologií, v oblasti poruch chování, ale také už i v samotném archeologickém materiálu (floreský člověk s extrémně malou kapacitou mozku).
Tato práce je jen drobným nástinem tématu, který je mimo jiné vymezen v současnosti i zatím nedostatečně zpracované oblasti senzitizace, a hypertrofického sběratelství a tvořivosti lemčíků, kterému za posledních 75 let nebylo věnováno podrobnějšího výzkumu. Současné možnosti neurologie, biochemie i genetiky však vypadají velice slibně a dávají tušit, že alespoň zevrubně nastíněná oblast přinese v budoucnosti daleko přesnější a podrobnější výsledky.