Práce s archeologickým materiálem - раздел Образование, Kritick Sama Archeologie, Ačkoli Se V Některých Případec...
Sama archeologie, ačkoli se v některých případech urputně brání rekonstrukcím a experimentům jako příliš subjektivním a spekulačním, je v některých oblastech do jisté míry velmi spekulační a subjektivní. Takové zkreslení však už může ležet v prostém záznamu o archeologické situaci. Za každým pracovníkem, který v terénu odrývá vrstvu, by měl být kreslíř, který okamžitě zaznamená sebemenší úštěp, mikrolit či kůstku a to na několik plánů pro různé vrstvy a hloubky, kdy dokumentuje celkové umístění, orientaci a identifikaci každého artefaktu. To je stejný nerealistický předpoklad jako to, že se žák má připravovat svědomitě z hodiny na hodinu, ale žák není robot a je to překvapivě také člověk. Zakreslit každičký sebemenší artefakt, jeho polohu, specifickou pozici a identifikaci není vždy samozřejmostí.
Proto zpětně v literatuře a dokumentaci nalézt rozmístění a často dokumentované i samotné drobné artefakty ani nelze. Malé úštěpky se někdy ani řádně nezachycují, větší artefakty se také občas prostě seberou a dodatečně se čas od času pozpátku ,,zpaměti“ nakreslí, kde asi byly.
Stává se, že vedoucí výzkumu například požaduje po pracovnících, aby nechali v původních pozicích vetší artefakty, aby mohly být nafoceny pro dokumentaci. A pracovníci buď na to zapomenou úplně nebo je později raději sami vrátí do ,,původní pozice“, aby šéf nenadával. Na vykopávkách gravettienců jsem byl sice jen párkrát, ale vždy jsem se nachomýtl k nějaké ,,abnormalitě“. Jednou jsem nafotil pár fotek a podle jedné z nich se dodatečně zjistilo, že příslušný pracovník v okolí někdejšího obydlí nepracoval v dokumentovaném čase se špachtlí horizontálně, ale vertikálně a tak mu mohly ujít případné změny barvy v hlíně, coby stopy po případných kůlech. Nevím, jak dokumentovali ony velké artefakty, když po mně chtěli negativ celé obří mamutí lebky, kterou jsem tam náhodou nafotil, když ji zrovna odkrývali, poněvadž na ni zrovna, jak se přiznali, zapomněli nebo jim zrovna došel film (nebo tak něco). Jindy se dovídám, jak se situace artefaktů zakresluje dodatečně až po několika dnech. Realitou je, že existuje určitá norma, kolik metrů musí (nebo by měl) pracovník denně prokopat (vypočitatelná z financí a času) a tomu často zdaleka neodpovídá počet kresličů a pracovníků, kteří by číslovali a evidovali artefakty a mikroartefakty. Je to určitý společenský postoj, kdy je očekáváno, že s určitým množstvím tradičně nízkého počtu pracovníků bude odvedeno velké množství nezvykle přesné, mravenčí a skutečně nadlidské práce, která bude dále objektivně hodnotitelná. Je to ve skutečnosti velmi pokrytecké a nerealistické stanovisko. V reálném životě opravdu nejsem na základě plánů naleziště bez objektivního šetření schopen říci, kdo a kdy si vymýšlí pozice jednotlivých kostí na nalezišti a kdo a kdy je opravdu pečlivě zaznamenává a do jaké míry.
Předložené plány s velmi podrobnými nálezovými situacemi mohou být v mnohých případech do určité míry fikcí, která se jen rámcově drží reality, zvláště ty, které byly tvořeny ve chvatu, s minimem pracovníků, s minimálním rozpočtem a technickým a servisním zajištěním (zvláště záchranné výzkumy).
Když jsem konzultoval tuto kapitolku s jedním archeologem, naléhal na mě, abych podtrhl, že v reále je práce při odkrývání sama o sobě úmorná, člověk zde pracuje v nejrůznějších pozicích, někdy v zahloubených jamách, kde se nehne vzduch a slunce žhne, nebo je naopak nesnesitelná zima. Taková práce bývá sama o sobě vyčerpávající a hlavním úkolem pracovníka je najít si krkolomnou pozici tak, aby nezničil už vykopané předměty a nepřehlédl nebo nepoškodil ty, které teprve hledá a co je nadto, je nadstandardní a to hlavně u záchranných výzkumů. Tam, vzhledem k vždy vysokému tempu práce, by opravdu bylo často třeba více pracovníků, aby stíhali ošetřovat daný materiál.
První laik čtoucí tyto řádky mi okamžitě telefonoval, že informace v této kapitolce jsou snad vymyšlené, protože mu připadá takovéto představení archeologické výkopové práce jako zlý sen. Domníval se, že je archeologie podstatně exaktnější, že můj popis je značně přehnaný a můj pohled zcela ojedinělý. Tak jsem dotyčného vyzval k zalistování v publikaci Jiřího Svobody, který je vedoucím výzkumného pracoviště specializovaného na paleolit pod Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně a pracuje i v Dolních Věstonicích. Jiří Svoboda se ve své jedinečné knize ,,Čas lovců“ věnuje také této oblasti. Trefně a názorně situaci popsal, když problém ilustroval přímou citací Karla Absolona: ,,Před zahájením prací měli jsme v úmyslu, že polohu každého předmětu, byť sebenepatrnějšího, zaneseme do do nálezových plánů. Upustili jsme od tohoto úmyslu jako od neproveditelného a zbytečného, když již první pracovní dny nás přivedly před skutečnost tisíců těchto diluviálních předmětů. Poznali jsme, že v lidských možnostech je zakreslovat pouze polohu předmětů rozměrnějších, skupinových nebo významnějších.“ (Svoboda 1999,158)
A v kapitolce ,,První Evropané - předchůdci neandrtálců“ (Svoboda, 1999, 60) Svoboda cituje řadu lokalit evropského erekta starších půl milionu let a všechny z nějakého objektivního důvodu není možné spolehlivě datovat. To určitě dobře také ilustruje fakt, že archeologové nejsou vševědoucí Bohové, kteří všechno vyzkoumají, všechno změří, zváží a úplně všechno zjistí.
Mně se osobně líbila příhoda, kterou jsem zažil v přítomnosti jednoho archeologa a jedné antropoložky. Byli jsme v depozitáři, kde jsme zaznamenávali určitý kosterní materiál a antropoložka jej určovala. Byla to drť kostí a mezi kůstkami a zlomky našla tato specialistka dětskou kůstku. Archeologa to rozrušilo, protože v daném pohřebišti dětské pohřby neměly být, ale antropoložka zůstala v klidu a suše mu sdělila, že kůstka se sem mohla dostat druhotně různými cestami, jak na samé lokalitě, tak dodatečně omylem v krabici. Archeolog se rozčílil, protože archeologii považoval až doposud za ryze exaktní vědu… a to mu již antropoložka sdělovala, že podle ní je taková ,,podivnost“ v každé krabici tohoto depozitáře. A ještě si přidala, že si stejně každý archeolog řeší svůj výzkum po svém a dělá si vlastní orientační systematiku materiálu a evidence a jednotně provedený výzkum je nerealistickou fikcí. Samozřejmě, že daný mladý archeolog jen polykal a bylo jasné, že se mu bortí jeho subjektivní obraz světa. Na druhé straně archeologové musí při výzkumu pružně reagovat na specifickou situaci na lokalitě, jak Svoboda ilustroval na příkladu Karla Absolona, a také se musí do vedení výzkumu promítnout jejich osobní obraz vidění světa.
A to jsme ještě nemluvili o značně komplikované situaci, kterou vyvolávaly mrazové jevy během glaciálu. Posun jednotlivých ker země, které se od sebe trhají a kloužou po svahu dolů nebo kdy země praská tak, že se do vzniklých vertikálních puklin dostává sekundární materiál z mladších vrstev nebo se dokonce mohou artefakty i s okolní půdou ze své původní spodní vrstvy pod okolním tlakem zmrzlé půdy přímo vyhrnout do vrstev nadložních. A nakonec se stejně ptáme, zda se materiál dostal do dané vrstvy zároveň s jejím vznikem nebo byl pohybem někdejších lidí do té spodnější vrstvy zašlapán? A nebo naopak zůstal na povrchu země a nová následná vrstva jej zasedimentovala, až když lidé lokalitu opustili? S tím si lámou hlavu už někteří samotní archeologové.
Proto se dívat na rekonstrukce pravěkého života jako na něco už ze své podstaty spekulačního a nepřesného na rozdíl od zázračně vždy do puntíku přesné, objektivní a jasně čitelné archeologie, může být pěkně ustřelené a nerealistické. Někdy se totiž chytají výkopoví pracovníci za hlavu, když slyší, že někdo dostal grant na to, aby dopodrobna interpretoval nějakou konkrétní nálezovou situaci, která je ,,pečlivě zakreslena“ a on bude podle množství a orientace artefaktů posuzovat, kde co stálo a kde se co kdysi událo a chudák neví, že zakreslené věci jsou přímo úměrné třídenní paměti zběžného zhlédnutí zakreslujícího pracovníka. Čili přesnost plus mínus autobus.
Stejně tak značně nedůvěřiví bývají archeologové k sobě navzájem, když mají hodnotit interpretace některých kolegů kolem známek obydlí, zástěn i výbavy hrobů. U obydlí si stačí jenom srovnat interpretace sídelní situace, například v Petřkovicích u výzkumů Klímy a Svobody nebo u hrobu z Tešik-Taš stačí srovnat Okladnikova a Jelínka. Proto i tak unikátní a zajímavé sídelní situace například z Přezletic v Čechách nebo na lokalitě Soleihac ve Francii jsou vnímány tak netečně a opatrně (nebo jsou spíš přehlíženy).
Je tu určitý společenský tlak a očekávání od kolegů, nadřízených, institucí, universit, muzeí, ústavů, sponzorů, grantových organizací a někdy i od médií. A jak psychologie ví, vyrovnat se s rozporem mezi realitou a očekáváním se dá nejen vědomým podvodem, ale i nalháváním si sami sobě a druhým. Proto šetření musí vést rekonstrukční paleoetnolog kvalifikovaně a v zásadě neformálně a výsledek zkreslení oznámkuje nebo popíše podle situace tak, aby nikomu lidsky neublížil.
I samotné výpovědi mají jen pomoci objektivnímu vyhodnocení vstupních materiálů, aby se rekonstrukční paleoetnologie nezabývala blamáží a proto je rekonstrukční paleoetnolog vázán mlčenlivostí, což se týká především totožnosti svědků a charakteru výpovědi, která by mohla vést ke zpětnému vypátrání svědků archeologického odkryvu. Stejně tak se musí opatrně postupovat v případě, kdy by zpochybnění mohlo vést k zastavení financování následného výzkumu. Proto je někdy možné užít označení zkreslení na stupnici od nuly do desíti (ve smyslu stupnice jako u zemětřesení - lepší známka je nižší, horší vyšší). Není možné stavět tato fakta na hlavu a tvrdit, když jsou někteří archeologové tak nepřesní, tak by jim mělo stačit méně prostředků a nebo vůbec nic. Naopak to je právě ta napjatá situace, která vede k nedostatečně kvalitně odvedené práci.
Tím jsme také otevřeli téma ,,koeficientu společenského zkreslení“, který musíme mít v rekonstrukční paleoetnologii vždy na zřeteli vůči výsledkům předkládaným ze strany archeologie. Společnost může tlačit vzhledem ke své vlastní situaci určité obory k určitému jednání nebo spektru jednání, které nemusí být naprosto nejideálnější, ba přímo naopak. Určitým rozčarováním pro laika je, že pro výkopového archeologického pracovníka v terénu vždy existuje určitá norma. Je to ale naprosto pochopitelné, protože technika, finance, termíny, ale i počasí jsou reálné, limitující faktory. A v případě nedostatečného zajištění, kdy naopak společnost vymáhá stále stejně kvalitní a podrobné výsledky, naprosto přirozeně dojde k řešení tohoto úkolu nějakou zkratkou, která pochopitelně nemusí být vůbec šťastnou. Zvláště aktuální je tato situace u záchranných výzkumů či rovnou, abych tak řekl, ze záchranné akce.
Proto je nutné v rekonstrukční paleoetnologii vždy vést určité kvalifikované šetření věrohodnosti daného materiálu, počítat s ním a je dobré označovat archeologické materiály stupněm věrohodnosti. Pochopitelně archeologický materiál musíme vždy nejprve takto vyhodnotit, i když jen často odhadem, pomůže nám to orientačně posuzovat možnosti vstupních materiálů, abychom od nich neočekávali zbytečně něco, co nemohou už ze své podstaty splnit.
Někdy se objevují nejen společenské determinace, ale i osobní zájmy a někdy i v mechanismech, kdy si lidé ani neuvědomí, že sami sobě nebo jiným něco nalhávají. Ve skutečnosti si tak vyřešili rozpor vědomí, kdy měli protichůdné pocity. To vše se může do zpracovaného archeologického materiálu promítnout a část těchto pokřivení časem odhalí už samotná archeologie. Sami archeologové těmto procesům mnoho nerozumí a kroutí nad nimi udiveně hlavami nebo o takových událostech, kdy někdo nechal jinému odbagrovat část nadějné lokality jen proto, aby tam kolega nic nenašel, což je věcí přirozeného rivalství a soutěže, vypráví svědkové doslova se slzami v očích. Proto není divu, že jsou pak někteří vědci velmi, velmi podezíraví k čemukoli ve svém oboru. Zde je nutné zase zachovávat mlčenlivost, jinak se už nikdy k takovým informacím znovu nedostaneme.
Když znám obě strany a vím, že obě strany jsou lidé na pravých místech, kteří jsou přímo nadšení nebo spíš posedlí sledovanými paleokulturami, je takové jednání neuvěřitelné a myslím si, že se na něm podílí především podvědomí ruku v ruce s nalháváním si, takže viník snad ani nemá tušení, že něco udělal špatně.
Tuto kapitolku bych nerad zakončil v nějakém negativním duchu, i když pro toho, kdo se chce věnovat hodnocení archeologického materiálu je znalost lidského a společenského vlivu na archeologickou práci nutná a materiály k němu ve skutečnosti s radostí vítá. Na druhé straně paleoetnolog jako nevýkopový pracovník je oproštěn od dalších negativních věcí, které archeologové sami někdy velmi neradi akceptují, jako například otevřené rivalství různých institucí k výzkumu jednotlivých lokalit. Často totiž dopředu nikdo neví, komu ten nebo ten orgán nakonec dá prostředky na výzkum a tak dané rivalství někdy vypadá jako vystřižené z 19. století, kdy probíhaly vzájemné boje o lokality v paleoetnologii mezi lovci dinosaurů v USA nebo kolem přerovských gravettienců u Mašky a Kříže. Abych nebyl obviněn z nehorázného vymýšlení si, raději zacituji Milana Kuchaříka z jeho příspěvku ,,Archeologické záchranné výzkumy v budoucnosti – koncepce pro 21. století“: ,,Bohužel občas mohou vlivem přístupu některých subjektů selhávat (např. regionální archeologické komise) při vzájemné spolupráci. Tato situace je ještě markantnější v současném nevyhlášeném vzájemném boji institucí o výzkumy. V návaznosti na předchozí se pak projevuje neexistence účinné dělby území a pravomocí.“ (Kuchařík, 2000, 19)
Určitě je takové rivalství důvodem k řadě nedorozumění a nejednomu rozhořčení, ale pro rekonstrukční paleoetnologii, která nedostává vůbec žádné prostředky na výzkum a práci a ani nemá své státní pevné pracoviště, takové problémy zní jako rajská hudba.
Zájem o jednu lokalitu ze strany více archeologických organizací vždy vzbuzoval ze strany úředníků zvědavost a zájem, což často vedlo k tomu, že prostředky na výzkum archeologickým výkopovým organizacím přišly a jak mi svého času dokladovali samotní archeologové, někdy i více archeologickým organizacím pro výzkum jedné lokality. Považoval jsem to vždy za menší ze dvou zel. Vzájemná domluva a rozdělení zájmu o lokality by mohla vést k nezájmu úředníků k financování výzkumů. Proto by byla v takovém případě, kdy by si archeologové rozdělili svá teritoria, nutná jiná, ale také účinná strategie propagace tak, aby opět oslovila i dané úředníky. Psychologové totiž právě pro oblast sociálního chování velmi dobře znají řadu negativních mechanismů, které výrazně rozdělují a znepřátelují odlišné nebo rivalizující skupiny a ačkoli se nám to může ze strany rekonstrukční paleoetnologie v zásadě jevit jako banalita, pro samotné rivalizující archeology, to může být naprosto děsivá situace, která je staví proti sobě navzájem a to se pak samozřejmě negativně přenáší i do oblastí, kde mezi sebou musí spolupracovat. Archeologové totiž vůbec nemusí mít ani potuchy o sociální psychologii a jejích mechanismech a o specifických možnostech nápravy v oblasti organizace kompetencí a práce.
Podobnou rivalitu sledujeme i kolem vyhodnocování archeologických materiálů v oblasti institucí a profesí, například v příspěvku Vladimíra Podborského ,,O studiu archeologie, archeologické metodologii, antropologických koncepcích a jiném“:
...,,Petr Květina je pro ,,teoretická zamyšlení, jež opouštějí bezpečnou půdu archeologického materiálu. Začíná se separovat vlastní archeologie od kulturní antropologie, přičemž to prvé je pokládáno za něco jednoduchého, primitivního, co má ,,špínu za nehty“ a skutečná věda začíná až tam, kde nastoupí experiment, rekonstrukce, spekulace, velkolepé myšlenkové oblouky atd.“ ,,…Jsem proti separaci archeologie a tzv. kulturní antropologie! Dobrý archeolog musí být schopen dovést svoje prameny až ke konečné fázi jejich vypovídacích schopností a k historickému, příp. historizofickému výstupu. A nebo chceme, aby jedni ,,v potu tváře“ dřeli v terénu, po večerech sepisovali nálezové zprávy a poté naservírovali připravené prameny skutečným vědcům k jejich velkomyslnému posouzení“? (Podborský, 2000, 49-52)
Čtu-li taková hřmící slova teritoriálních a profesních přestřelek, připadám si, že jsem také vinen, že nejsem archeolog a že jsem trávil dvacet let studováním fyzikální optiky a iluzivního realismu a utíkám si umazat ruce alespoň do barev… čerň kostní mi připadá dostatečně archeologická!
Ale mezi námi, archeologové měli na aplikaci Jungovy persony pár desítek let a neudělali to v celém minulém století. Čekat, že tak přece jenom někdy učiní, by bylo jenom pošetilé, svéhlavé a statisticky nereálné. Přesto se domnívám, že současní archeologové jsou ,,dobří archeologové“.
Navíc hromové věty Vladimíra Podborského hájícího význam výkopové archeologie jen potvrzují výše popsanou situace o tom, že vykopávání archeologického materiálu není rozhodně nějaká mimovolná samozřejmost, ale po čertech náročná práce, kdy snadno nějakým, byť drobným opomenutím, může materiál ztratit důležitou výpovědní hodnotu. Archeologické zpracování materiálu je základem jakékoli práce, která se má o archeologický materiál opírat a jakékoli ,,vznášení se“ mimo něj, ba dokonce v přímém rozporu s ním, je rozhodně důvodem, kdy je nutné zcela objektivně a otevřeně deklasovat takový přístup na pseudovědecký.
Ale dost tragikomedie, zpátky k boji o lokalitu. Samozřejmě, že existuje hned několik způsobů, jak v rámci organizace řízení vyřešit společně získaný přístup k lokalitě. V podstatě se jen navýšily prostředky, lidé a finance na výzkum a vcelku je možnost se radovat z dané situace, ovšem jen za předpokladu, že se podaří okamžitě a kvalifikovaně předejít negativním jevům ze strany sociálního chování, což bez specialisty na sociální chování není vůbec možné. A samozřejmě za předpokladu, že subjektivní obrazy světa kompetentních vedoucích pracovníků jsou vzájemně propojitelné a také že vše není jen projevem základního existenčního boje mezi institucionálními či pracovními strukturami, které nemají existenčně jistý koridor ve společnosti.
Все темы данного раздела:
REKONSTRUKCE VE SLUŽBÁCH ARCHEOLOGIE
Když si archeologové objednávají nějakou práci, týká se často nějaké konkrétní lokality, na jejímž v&y
PALEO - ETNOLOGIE
Rekonstrukční paleoetnologie a rekonstrukční etnologie neslouží archeologii, ale mají vlastní zájmy. Vyhýbají
MÍCHÁNÍ KARET
Na rekonstrukční paleoetnologii jde nahlížet jako na plněmultidisciplinárníobor. Vyloučením jediného oboru mů&
Kapitola druhá: ZÁKLADNÍ PŘEHLED A CHARAKTERISTIKY
Základní pojmy
Rekonstrukce– znamená znovuobnovení, znovuvytvoření, znovuoživení. Rekonstrukce
Rekonstrukční metamorfózy
Mají za úkol uměleckou formou přeměnit vybraný archeologický a antropologický materiál do snadno pochopitelné živé formy.
Rekonstrukční transformace až imitace
Je kombinovaná kompozice, která ve výchozím materiálu zahrnuje jeden celý objekt, na němž jsou zcela jasně vidět určité kul
Rekonstrukční imitace
Je kompozice, která u transformovaného objektu nemůže jednoznačněji představit takové řešení, které by bylo v dané kultu
Umělecká kvalifikovaná volná představa
Je uvolněním a prvkem z uměleckého světa, dává průchod emocím, náladám a názorům, je to umělecký rozm
PRAKTICKÁ METODIKA V REKONSTRUKČNÍ PALEOETNOLOGII
Metodika výtvarné a písemné rekonstrukce
1. ZÁKLADNÍ PŘÍSTUP– předpoklad
Uacute;VOD DO METODIKY
Modelová rekonstrukční paleoetnologie vytváří hypotetické modely kultur či komunit a života v nich. A to na základě znám&ya
Metodika propagace výsledků rekonstrukční paleoetnologie - úvod do oblasti
Oblasti, jimiž se zabývá propagační oblast rekonstrukční paleoetnologie - kompetentnost, organizace řízení, psychologie
REKONSTRUKCE“ MIMO VĚDU
Pseudorekonstrukce (,,rekonstrukce“) -výtvory, postupy nebo metodiky, jejichž produktem jsou výsledky a práce vydávané za ne
Kritický přístup a srovnávací psychologie a etologie
Fraňková a Bičík nabádají vysokoškolské studenty, jak postupovat při vědecké práci v oblasti chován&
Kapitola osmá:NÁSTIN ÚVODU DO REKONSTRUKČNÍ ETNOLOGIE
Rozdíly mezi rek. etnologií a rek. paleoetnologií
V podstatě je situace velmi podobná v obou př&iacut
Základní poznámky k některé hlavním tématům rekonstrukční etnologie
Klíčové nálezy, umění
Klíčové archeologické nálezy jsou ty, které nám dávaj&iac
Biologické principy obecně, evoluční mechanismy
Adaptační mechanismy, převedení genetické evoluce do memetické evoluce s jejím negativním dopadem na organismy. Chování jako adapta
Psychologie
Pro chování jedince je vhodná individuální psychologie jedince a pro chápání proměny psychiky jedince ve společnosti a psychiky lid
Kulturní principy, princip stability - princip změny
Princip stability určité kultury jako samostatného, individuálního celku pluralitně vřaditelného mezi ostatní kultury je zároveň
Experimenty, funkční modely
Jsou pro holocenní kultury specifické v tom, že řada činností se dá ještě najít u jiné kultury nebo byla donedávna souč
Kapitola devátá:Historie rekonstrukční paleoetnologie
Existují především dva nezávislé proudy. Jeden je oficiální, ten je daný ze strany společnosti a potřebou prezentovat určit
KULTUR PALEOLITU
Některé základní psychické mechanismy negativně ovlivňující nebo i zcela blokující rac
Mechanismy odvozené od skupinového tlaku
Konvenční tlak
Klam
Nekritické připsání vyhraněných rolí pod vlivem okolí
Ovlivnění okol&iacut
Mechanismy odvozené od hierarchického tlaku
Hierarchický tlak
Klam
Radost (libost) z odhalení (v rámci mechanismu vězeň věznitel)
Radost (libost) z potlačení ,,vzpour
Poruchy
Poruchy empatie
Individuální psychologie
Naučené chování
Persona primitiva
Spojení - trvání na konve
Osobnostní charakteristiky
Individuální informační filtr
Odlišné vnímání
Subjektivní obraz světa - vlastní realita
Zm&#
Mechanismy odvozené od skupinového tlaku
Vytváření malých, pracovních skupinek specialistů (podle psychologie organizace)
Využití určitých materi&aacut
Mechanismy odvozené od hierarchického tlaku
Využití informací vědců, kteří jsou uznávanými autoritami, působí v prestižních institucích
Osobnostní charakteristiky
Využití stávajícího individuálního informačního filtru
Odlišné vnímání obej&iacu
Stav okamžitého individuálního projevu
Vedení k trpělivosti u dodržování zásad kritického hodnocení
Uvědomování si omezeného vý
Kapitola dvanáctá: LITERATURA
Davido Roseline: Kresba jako nástroj poznání dítěte, Dětská kresba z pohledu psychologie. Portál 2001, La
LIBOR BALÁK
,,Císař je nahý!“
V posledních letech v souvislosti s našimi
Jaký se v publikaci řeší úkol a proč se to řeší zrovna tímto způsobem?
,,Mezi pravdou a lží je bezpochyby taková vzdálenost, jako od světla ke tmě a pravda je tak znamenitá, že dokonce i když je š&iacut
Leonardo da Vinci
Tato práce je zaměřena především na oblast rekonstrukčních metamorfóz mladopaleolitického materiálu (lidských sošek a
Důvod z pohledu výtvarníka
…Praha, podzim, sobota ráno roku 1980
…,,včera jsem si doma zkoušel vyrábět modely ptakoještěrů spolu s mým ta&
Síla konvence
Máme několik barevných papírových obdélníčků různých velikostí, z nichž dva jsou absolutně identické
Proč?
Tato kapitolka si všímá zvláštního mechanismu, který má obrovskou sílu, kdy nutí dívat se aktéry na věci kolem p
Individuálně subjektivní obraz světa
V detektivkách si svědkové vzpomínají na detaily, které v poslední chvíli osvobodí z pod gilotiny nebo elektrického křesl
Jaké oblasti psychologie se v personě zpracovávají?
Pro psychology je v této práci zajímavé praktické užití mnoha Jungových myšlenek. Tato publikace rozhodně nevyrůstala z pozice J
Proč persona a co očekáváme od persony?
Názorné srovnání
K veřejnosti se dostávaly materiály kolem starého Egypta od počátku 20. století t
Pro každého jiný metr?
Diametrálně odlišná situace je však v prehistorii gravettienu. Sice i zde najdeme několik ojedinělých prací nejspíš intuitivně
Dodnes vládne chaos
Realitou dnešních dnů je fakt, že ve většině televizních pořadů oslovujících nejširší veřejnost se s pravid
Další důvody
Podíváme-li se na některé obory a jejich proměny během 20. století, musíme zaevidovat, že například u chování zv&iac
Konflikt
...,,Jsem zeměpisec," odpověděl starý pán. ,,Co je to zeměpisec?" ,,To je vědec, který ví, kde jsou moře, veletoky, města
Persona a její organický základ
,,Nemůžeme mít větší ani menší vládu, než nad sebou samým.“
Leonardo da Vinci
Na
Zdobení oděvu, jeho tradiční střih, úprava z pohledu geopsychologie
Jiným pohledem z dnešní psychologie je pohled geopsychologie. Důvody, proč preferovat určitý specifický účes, ozdoby, střih odě
Persona a hodnocení genové výbavy
V onom ,,zorientování se ve vizuálním pohledu na druhého člověka" možná sehrává dost důležitý moment obl
Vymezení konkrétní persony specifickou kulturou
Jedná se o vymezení kulturních vlivů na psychologii jedince. Hazel Rose Markusová ze Stanfordské university (Zimbardo, 2000, The Self – Jak vním&aacut
As pro personu
V televizních pořadech, v encyklopediích, v učebnicích a na obrazech vidíme pravěké lidi jako rozcuchance a špinavce, snažíc&iacut
Historie
Poprvé
První solidní pokus o rekonstrukce přerovských gravettienců spadá do roku 1924-25 v souvislosti s nálezem slavn&
Tváří v tvář největšímu objevu z mladého paleolitu
Malba ukazuje M. M. Gerasimova v Sungiru, jak se chystá vyjmout zdobenou lebku muže k antropologickému zpracování a pořízení port
Snahy o celkový zvrat – oblast vědy a propagace
,,Padá to mezi dvě židle!“
,,...Ale ty přicházíš zdaleka! Ty jsi badatel! Popiš mi svou planetu!“ A zeměpisec
Konspirace
,,Je jedna věc, kterou čím víc potřebujeme, tím více odmítáme a tou je rada, jíž neochotně naslouchaj&ia
Mravní závazek
Z daného je patrné, že bude důležitá forma strategie propagace nových myšlenek, protože ty nepadají do úrodné půdy, al
Proč?
Při psaní persony jsem nikdy zvlášť neuvažoval o tom, že by bylo potřeba vysvětlovat, proč mě tolik zajímá, jak dávn&
Před finále
Je třeba si uvědomit, že ačkoli vzniká řada relativně uspokojivých, moderně vyhlížejících rekonstrukcí zevněj&
Základní krok
Prvním krokem je profesionální přístup z pozice rekonstrukční paleoetnologie při rozlišení archeologických materiálů
Postup práce: Diferenciace archeologického materiálu a archeologií stanovených kultur
Jakýkoli reprezentační předmět nám už vypovídá o personě (nepřímá persona) daného etnika, ale pochopitelně
Figurální plastiky a skulptury žen –předběžné shrnutí archeologického materiálu
,,Krása smrtelných věcí pomíjí, nikoli však krása umění.“
Leonardo da Vinci
Ačkoli zn&aac
LENĚNÍ SOŠEK
Sošky gravettienu lze pro naše analytické úkoly uměle rozdělit na tři okruhy:
- Za prvé to j
Nazpět k tématu.
Pro dané zpracování jsem v literatuře našel vyobrazení více jak 90 sošek nebo jejich zlomků, které mají všechny atributy so
PORTRÉTY
Jsou-li přesněji zvýtvarněny, také ukazují to nejlepší a nejreprezentativnější (DV, Brasempoy, Malta a Bureť) a lze konstatovat
MYTOLOGIE
Kdyby se tatáž situace, jako u persony sošek, neopakovala v gravettienských hrobech (a hrobech s gravettienskou tradicí) mohli bychom se domnívat, že pers
Evolučně neustálený pohřeb
Popsané vysvětlení ke kterému se přikláním i já nahrazuje evolucionalistickou nebo neoevolucionalistickou představu kulturně graduj&iac
Pod personou další persona
Persona-image zevnějšku a oděvu gravettienců platí pro vizáž a oděv, která má reprezentovat gravettienského člověka venku
Autenticita antropologického materiálu
,,A Ty, člověče, který v tomto mém úsilí odhaluješ obdivuhodná díla přírody, usoudíš-li, že je nič
Leonardo da Vinci
Prvním okruhem zájmu je výpověď materiálu k antropologickému typu člověka. Například Gerassimov a jeho škola se vždy u r
Poznámka o dlouhých a krátkých nohou
„Nežli učiníš z (tohoto) případu obecné pravidlo, vyzkoušej jej dvakrát či třikrát a dávej pozor, zda pokusy dáva
Robustní nebo gracilní?
Někdy se setkáváme s rozšířenou představou, že čím geologicky starší člověk, tím je robustní a naopak.
Tuky a žebra
Postava venuše z Itálie (La Marmotta) nalevo je patrně nejlepší gravettienskou studií tuků a záhybů kůže u ob&eacut
NEJVĚTŠÍ VÁLKA O PRSA
Psychika je mocná čarodějka a závojem mlhy nám zastře mysl vždy v určitý čas a na určitý podnět. Cokoli ne
Kostěnky a Avdějevo
Velmi jednoznačné se zdají být účesy, které nemají žádné složitější struktury, vyjadřují jen
Brasempoy
Transformace hlavičky s portrétem z Brasempoy z Francie. První představuje strukturu hlavy jako pokrývku z kelnatek, kterou skutečně známe (alespo
Transformace hlavičky
Při kresbě řada lidí posazuje oči na hlavě podstatně výše než jsou (ve skutečnosti jsou asi v polovině hlavy), pak
Venuše a Apolón s artefakty, ozdobami a předměty.
Rekonstrukční transformace původně červeně zbarveného reliéfu v Laussel ukazuje prosté dlouhé rovné vlasy a v t
Wilendorf
Právě díky O.Sofferové vznikají takové rekonstrukční transformace, které ukazují celou variační #
Maltsko-burěťská kultura
Sošky ukazují snad jen opravdu vlasy, nejnázornější jsou naznačeny vlnité vlasy, těm věnujeme jednu transformaci a vidíme také
Znovu pod personu trochu jinak
Druhá strana schovaná za persónou by byla otázka jak často se myli gravettienci pod oblečením, a zda neměli v oděvech a ve vlasech parazity. T
Brno, Brasempoy a Dolní Věstonice
Rekonstrukční napodobenina jedné z mnohých možných variant uplatnění více jak 600 kelnatek na pokrývce hlavy mu
Barma Grande a Sungir
Rekonstrukční transformace chlapce z Barma Grande v severní Itálii ukazuje nejen velmi zdobnou čepici, ale i zdobení horní č&aac
Savignana, Pariba, Grimaldi, Pavlov a Brasempoy
A konečně se vymaňujeme ze smutku hrobů a dostáváme se k vesele vypadajícím kyprým tvarům dodnes živě vyhlížej&iacu
Kostěnky, Avdějevo, Dolní Věstonice, Brasempoy
Tato rekonstrukční transformace jedné z kostěnkovských venuší jednak předvádí jednu z variant jednoduchého se
NÁRAMKY
Sošky, hroby - Sungir, Mezin
Vlastně až po uzavření práce na této publikaci jsem vypracoval alespoň jednu komplexnější rekons
Tatuáž a barevná hlinka
Rekonstrukční transformace pavlovienské keramické sošky s vrypy. Vrypy se interpretují jako malba na kůži, nebo plastické t
Barevné hlinky jako ochranná maska obličeje
Svého času byl prováděn experiment s použitím barviva na obličeji, tento experiment mířil právě k pavlovienu (katedra Antropologie M
Proporce sošek
Je to samotná oblast rekonstrukčních metamorfóz samotné anatomie figur venuší. Jak z mého předběžného průzkumu vyplynu
Podivné Venuše
Rekonstrukční transformace venuše z Lespugue ukazuje rozložení tuků. Vlasy jsou na sošce znázorněny vrypy a jsou polodlouh&eacu
Fetišismus ve smyslu sexuologickém
Samotný fakt, že u sošek nahých venuší nejde vždy jen o prosté zobrazení úplně holého ženského těla, vypov
Proč?
Právě u reliéfů typicky gravettienského provedení (Laussel ve Francii) je vidět docela nahé ženské těla, dokonce nemůžem
Falza za milión
Nalevo je kresba falza venuše ,,nalezené" v roce 1927 v Dolních Věstonicích. Nálezce ji chtěl prodat za více jak milion teh
Co se k falzům ani nedostalo
Svého času jsem přemýšlel zda nezdvihnout hladinu adrenalinu jednomu z pracovníků milovického výzkumu, onen pracovník byl nejen hodn&ya
Rekonstrukční metamorfózy a rekonstrukční metamorfózy na pomezí rekonstrukčních napodobenin
...,,Jen jednou ji (planetku B 612) uviděl v roce 1909 nějaký turecký hvězdář. Podal tehdy o svém objevu obsáhlý výklad s uk&
Dětský sungirský dvojhrob – rekonstrukční metamorfóza
Na obraze je mnoho míst, které jsou přímým převedením autentického archeologického materiálu a také je zd
Sungirské hroby jako reprezentační materiál gravettienu
Budeme-li chtít hodnotit cokoli reprezentačního z gravettienu, nebude už nikdy možné, abychom takovou práci neuskutečnili z pohled
Rozbor a popis dvojhrobu vzhledem k praktickému a prezentačnímu charakteru oděvu
Vše vypadá jasně a jednoduše, do té doby, než se začneme ptát, zda jsou zdobení korálky také na druhé, zadní stra
Konkrétní závěrečné práce na rekonstrukční metamorfóze dětského dvojhrobu
Pro mě osobně je velmi obtížné vidět v šídlovitých nástrojích pod krkem dětí něco jiného než jehlice
Proč?
Pro naši kulturu je zarážející a nepochopitelné, jsou-li lidé spolu pohřbeni tímto způsobem. Zcela nezvyklá p
Nejstarší pohřební mytologie světa
Severoitalská dvojsoška muže a jakého si plazovitého tvora a její rekonstrukční transformace-napodobenina. I v sošká
Zpátky k pohřební mytologii
Určitě spíš než konkrétní událost symbolizují pozice mrtvých nějakou mytologii, která se zabývá vzájem
Sungirské hroby a mechanismy zkreslení kritického úsudku.
Sungirské naleziště jako celek je velice zajímavé z hlediska rekonstrukční paleoetnologie, je nalezištěm plným symbolů, které
Poznámka k oděvům z pohledu kulturní antropologie
Určitě je zajímavá práce antropologa Alfreda Louse Kroebera a Jane Richardsonové ,,Řád ve změnách módy“ z roku 1940, v kter&eacu
Poznámka k oděvům ze Sungiru ze strany psychologie řeči těla
Rekonstrukční transformace a napodobenina zcela unikátního dětského dvojhrobu ze Sungiru.
Když prohlížíte odborné
Poznámka k přesilové hře
Zpětně můžeme prohledávat diorámata, sochy a obrazy či filmy s paleolitickými lidmi a sledovat úplně opačný přístup
Vysvětlení chování s vnější vizuální personou
Fraňková a Bičík nás zavedou v kapitolce kolem spouštěcích schémat až ke klíčovým a supranormálním podn&
Ití šídlem
Šídlo lze definovat jako hrotitý nástroj, který zpracovávanou matérii neprořezává, ale propichuje. Přitom je j
Ití jemným řemínkováním
Řemínkovací jehla vypadá jako dřevěné nebo kostěné drobné tenké šídlo, které otevírá a proč
Materiál kůže a kožešina
Při zpracování vizuální podoby zpracované kůže a kožešiny se zabývám technologickou otázkou úpravy ků
Otisky textilu na kostech.
Právě někdy z období mladého paleolitu byla v břehu řeky Schodňja poblíž Moskvy v roce 1936 nalezena izolovaná lidská lebka s
Poznámka k schodněnské lebce na okraj
Mne velice oslovila odvaha ruských archeologů, kteří se zřejmně už v padesátých letech věnovali danému tématu schodněnsk
VÁLKA SUKNA
,,Zkušenost se nemýlí, avšak mýlí se pouze úsudky, které si od ní slibují to, co není v její moci.
Uacute;vodem
Poznámka předem - podstata sporu. V druhé polovině devadesátých let objevila doktorka Sofferová určité struktury na povrchu
Vlastní původní článek
Oblast gravettienské persony i oblast gravettienského textilu jsou určitým způsobem propojeny, nesou řadu paralelních i identických znaků. Nap
Experiment
Na brněnském kongresu o rekonstrukcích v archeologii a antropologii pořádaném Masarykovou universitou v roce 1998 paní doktorka Sofferová demonst
Pochybnosti
Pravidelné struktury tedy člověk z předchozí speciální zkušeností hodnotí jinak, než člověk bez této zkušeno
Zpátky k Adovasiovi
V otiscích rozpoznávali autoři článku (Adovasio 1999) dokonce různé způsoby tkaní, někdy i směry stáčení př&
Charakter práce mezinárodního kolektivu
Původní práce Textil, košíkářství a sítě v mladém paleolitu Moravy od Jamese M. Adovasia z Mercyhhurst Archeological Inst
Podle Adovasia (Adovasio 1999, 62) lokalita Pavlov I
Ukázka popisu jednotlivých artefaktů:
Typ II“ Uzavřené jednoduché proplétání, S zákrut u
Reakce na článek
Myslím si, že je důležitý a docela zákonitý vývoj událostí, které následovaly po článcích Adovasia,
Další díl telenovely Války sukna
Dobu, náladu i stav, prostě takové zrcadlo postavené výzkumu a obecné znalosti o paleolitu dokladují právě člá
Role redakcí odborných periodik
...,,Dobrý den pozdravil malý princ. ,,Vyhasla vám cigareta." ,,Tři a dvě je pět. Pět a sedm dvanáct. Dvanáct a tři patnác
Jiné další šetření otisku textilu
V podčarníkovém příspěvku v REA Březinová také upozorňuje:
,,Zajímavým však byl příspěvek
Způsoby řešení krize ve válce sukna
Představa Březinové a Bravermanové o nápravě je však poněkud nešťastná i když jí nelze upřít konvenčn&iac
První konflikt ve válce sukna
V roce 1998 na konferenci pořádané katedrou antropologie Masarykovy university v Brně jsme se po oficiálních příspěvcích přesunuli
Podstata války o sukno a dalších podobných válek – vzájemné jednání, klam a sebeklam.
Působení a vliv vzájemného jednání v oblasti vědy je velice důležitý, na jedné straně může vést k nadš
Vztahová a komunikační psychologie a Válka sukna
Samozřejmě jsem hledal v literatuře nějaké další informace, které by mě vedli k podstatě sporů, které popisuji v předchoz&ia
DODATKY K VÁLCE SUKNA - postřehy k výuce
Přednášky o rekonstrukční paleoetnologii narazili na tvrdý odpor v momentě, kdy jsem mluvil o možnosti výroby textilu ve většíc
Rekonstrukce“ v praxi.
Zase je to otázka promítání evolučních schémat a vývojových koster evoluce kultury z 19. století do materiálu, který
Textil, parazité a genetika
ODĚVY PALEOLITU A NAČRTNUTÍ NOVÉHO PRACOVNÍHO MULTIDISCIPLINÁRNÍHO POSTUPU (pro tuto kapitolu jsem použil můj starš&iacu
Textil jako nutný produkt lidské přirozenosti
I v této souvislosti je nutné se znovu vrátit k Eduardovi Wilsonovi a jim proklamovanému přirozenému chování člověka. Ve své k
Textil a turetův syndrom
Modelová rekonstrukční paleoetnologie pracující ze statistickými výskyty a statistickou pravděpodobností chování společ
Poznámka k textiliím a oděvům z obecného pohledu rekonstrukční paleoetnologie
Proč, když byli jinak lidé v pravěku primitivní najednou produkují textil a mají zdobené oděvy? Když nezvládají dalš&i
Atypická kumulace artefaktů ?
Vidíme-li však některé výrobky jako tisíce sungirských korálků, musíme vyslovit určité pochybnosti nad předchá
Vliv společnosti na vzhled řemeslného artefaktu
Možná bych to vysvětlil tak, že gravettienský řemeslník nemusí vytvářet u předmětů tak fascinující vizu&aacu
Kulturní zastínění průmyslovou výrobou
Nedávno jsem si prohlížel různé encyklopedie s obrázky představ tábora a lidí v mladém paleolitu a všechno jakoby bylo modern&ia
Výtvarné výrazové prostředky typické pro gravettienskou kulturní tradici
Různé znázornění bodů
Linie a její proměny, jednoduché linie se generují v rovnob
Persona – srovnávací psychologie a etologie
,,Ze strany humanitních psychologů se stále ještě setkáváme s nekvalifikovanými představami o absolutní odlišnosti psychiky
Persona a sociobiologie
Z oblasti sociolobiologie je věnována celou dobu v této práci pozornost Wilsonově koncepci člověka jako tvora jehož specifické chován&iac
Aplikace sociálně-kulturní antropologie pro prehistorii
V publikaci často upomínám amerického antropologa Murdocka a jeho seznam společného lidského chování z konce první poloviny 20. sto
PERSONA A ANTROPOLOGIE
Toto je zase jedna z dodatečných kapitolek, která vzniká na základě žádosti, konzultace, či připomínky. Tady jsem byl pož&aac
Hyperevolucionalismus, evolucionalismus a neoevolucionalismus).
Vlastě jsem se setkal jen s jedinou jinou koncepcí, která se snažila vysvětloval účesy venuší nějak striktně evolucionalisticky, kdy g
Víra, náboženství, fanatismus, rituály a persona
Wilson rozebírá jak scestné je pro racionální kritické hodnocení pohled přes nekritickou víru a to víru ať je jakákol
Persona a psychologie
,,Duše touží být se svým tělem, protože bez organických nástrojů takového těla nemůže jednati an
Persona a evoluční psychologie
Vzhledem k okolnostem kolem evoluční psychologie, které se kolem ní v poslední době nakupily jsem byl nucen odpovídat na různé dotazy, reago
Přívaly kritiky na hlavu evoluční psychologie a kulturně sociální realita
,,Ženy podle něj (lékař a psycholog Leonard Sax) spatřují barvy, které muži nevidí, a slyší zvuky, které mužům u
Klam a sebeklam
Poskytuje nám archeologie kvalitní představy o chování a vizáži paleoetnik? Je archeologie vědou o dávných etnikách a o tom ja
Odhalení a evoluční psychologie
Dylan Evans ve své publikaci Evoluční psychologie vysvětluje vznik logiky jako vedlejší produkt modulu původně sloužícího k odhalov&
Persona a rekonstrukční paleoetnologie
V rámci rekonstrukční paleoetnologie je možné nejen navrhovat samostatné paralelní výzkumné cesty jak dojít k závěr$
Uacute;vod do metodiky umělecké a modelové rekonstrukční paleoetnologie
Rekonstrukce– je znovuobnovení, znovuvytvoření, znovuoživení. Rekonstrukce je napodobenina původní podoby, iluze původního st
Umělecká rekonstrukční paleoetnologie-úvod do metodiky
Postesk nad tím, že ,,to se mi to bádá kolem uměleckých předmětů, když jsem výtvarník", je i není oprávn&#
Formy práce
Konkrétním úkolem umělecké rekonstrukční paleoetnologie je realizovat rekonstrukce ve třech naprosto jasně oddělených zákla
Modelová rekonstrukční paleoetnologie-úvod do metodiky
Modelová rekonstrukční paleoetnologie vytváří hypotetické modely kultur či komunit a života v nich na základě proměnný
Metodika propagace výsledků rekonstrukční paleoetnologie - úvod do oblasti
Oblasti jimiž se zabývá propagační oblast rekonstrukční paleoetnologie - kompetentnost, organizace řízení, psychologie organizace, spol
Persona - archeologie a paleoetnologie
V publikaci Čas lovců uvádí Jiří Svoboda dva vzájemně poněkud protichůdné myšlenkové celky, které mají v u
Kritický přístup a srovnávací psychologie a etologie
Fraňková a Bičík nabádají vysokoškolské studenty jak postupovat při vědecké práci v oblasti chování živo
NEPŘÍMÁ PERSONA
Samozřejmě, že o člověku samém nemusí vypovídat ve smyslu persony jen to, co ho přímo utváří, ja
Souvislost mezi nepřímou a přímou personou v etologickém materiálu
Sledujeme-li v morfologii a etologii popis přesunu persony z vlastního fyziologického těla obratlovce (i když se tak děje stále v rámci morfologie) n
Souvislost mezi nepřímou personou a přímou personou v archeologickém materiálu
Princip dizajnu je stejný, nepřímá persona nese stejné prvky, stejného ducha (identickou strukturu) jako má přím&a
Malé objekty
V materiálu pro gravettien lze dobře posuzovat úroveň paleoetnografického záznamu oděvu nebo tělních ozdob a srovnávat je v oblasti diz
Atributy-předměty naznačující roly ve společnosti
Atributy jsou takové předměty, které symbolizují určitou postavu, roly, funkci, postavení. Například atributem dětského sungirsk&e
Ivé objekty
Věcí prezentace, která má něco obecného říci vnějšímu pozorovateli ,,o někom“ jsou i ,,něčí“ živé
Velké prostorové objekty a situace jako nepřímá persona
Obydlí
Prezentovat se tak, abychom se nějak konkrétně vymezili, je možné i známým vystavením a umístěn
Závěr
Líbí se mi kritický emotivně pojatý výrok Martina Olivy o materialistickém pojetí kultury jako nadstavby ,,…zde ov&#
Přijatelná míra zkreslení představy o paleoetniku
Právě velikost míry zkreslení představy o paleolitu a její hodnověrnost je měřítkem úcty k jinému etniku i naší
Znaky společensky tvrdého přístupu k paleoetnikům
V současné rekonstrukci ať neverbální nebo verbální jsou někdy vidět znaky koloniálního přístupu
Persona gravettienu se tedy drží tohoto koridoru.
Horní hranici jsou slavnostní oděvy a zdobení s důrazem na hlavu (čepice, klobouky, čelenky, složité a nápadité &
Persona a kultura v běhu času.
V knize Čas lovců nešetří Jiří Svoboda (Svoboda 1999) chválou směrem ke gravettienu a především pavlovienu, přímo pop
Propagace
Specifikem rekonstrukční paleoetnologie je i propagace daných poznatků. Předně je důležité monitorování situace. Z oblasti psycholog
Vyhodnocení z pozice výtvarníka
Vlastně rekonstrukční metamorfózy měly původně doložit civilizovanost zevnějšku mích mladopaleolitických lid&iacu
Nejrozšířenější mechanismus zkreslení představy o dávných etnikách.
Když slyšíme o rozvíjející se kulturní a morfologické evoluci a sledujeme jednotlivé stupně morfologických změn a stejn&#
Prognózy
Další nové nálezy gravettienských sošek nikdy neponesou prvky primitivnosti jako naznačené cáry hader, kůží a kože#
STÍN JUNGOVI PERSONY
Rekonstrukční paleoetnologie svým zájmem o psychologii hodnotitelů paleolitických kultur otvírá naprosto specifický pohled
PŘÍLOHY – PŘEHLEDY
Prostorové a časové zařazení gravettienu a dalších mladopaleolitických evropských kultur (civilizací, technokomplexů) v
Mechanismy odvozené od skupinového tlaku
Konvenční tlak
Klam
Nekritické připsání vyhraněných rolí pod vlivem okolí
Ovlivnění okol&iacut
Mechanismy odvozené od hierarchického tlaku
Hierarchický tlak
Klam
Radost (libost) z odhalení (v rámci mechanismu vězeň věznitel)
Radost (libost) z potlačení ,,vzpour
Individuální psychologie
Naučené chování
Persona primitiva
Spojení – trvání na konvenční představě s pozitivní
Stav okamžitého individuálního projevu
Nedodržení kritického hodnocení
Nekritické držení se dílčího výsledku v bádání
Rezignac
Mechanismy odvozené od skupinového tlaku
Vytváření malých pracovních skupinek specialistů (podle psychologie organizace)
Využití určitých materiálů a postu
Mechanismy odvozené od hierarchického tlaku
Využití informací vědců, kteří jsou uznávanými autoritami, působí v prestižních institucích
Využi
Individuální psychologie
Naučené chování
Naučit ostatní několika málo způsobům, jak si mohou sami dovodit vizáž dávn&
Osobnostní charakteristiky
Využití stávajícího individuálního informačního filtru
Odlišné vnímání obejít řadou
Stav okamžitého individuálního projevu
Vedení k trpělivosti u dodržování zásad kritického hodnocení
Uvědomování si omezeného významu dí
Konzultanti pro jednotlivé oblasti
Albrecht Gert (oblast hledání jiných netextilních alternativ vysvětlení otisků textilu a další oblasti kole
Новости и инфо для студентов