VÝPRAVA - раздел Образование, Učást webových stránek Akademie věd ČR v Brně v roce 2005
A Tehdy Kaitós Sledoval Let Ptáka, Studoval ...
A tehdy Kaitós sledoval let ptáka, studoval jeho peří i tvar křídel a ze dřeva vyřezával malá křidélka. Křídla umístil proti sobě jako u rotační vrhací tyče. Když hodil, tyč nepadala k zemi, ale letěla rovně dál a dál. Kaitós tak vymyslel okřídlenou ptačí zbraň. Lovil s ní ptáky a malou zvěř, která si před ním nikdy už nebyla jistá. Jednou jej vyzval jeho dávný nepřítel na souboj a pomalován válečnými barvami na obličeji, štítu i odění, usiloval mu o život. Kaitós na něj vrhnul ptačí křídla, vyrobená z mamutího klu. Měla svou váhu a nesmírnou rychlost. Udeřila silou běžícího mamuta, jehož duch ve zbrani sídlil. Nepřítel neměl šanci. Nevěděl, zda si krýt hlavu, nohy, ruce, či se smát takové zbrani. S puklou hlavou se kácí k zemi. Navěky ať je oslavován ten, který dal zbraním křídla ptáků.
Severní nejstarší Gátové, Mýtický příběh lovce, kolem roku 31 000 před námi.
Jak už tu bývá zvykem, vždy, když nahlédneme, jak se odvíjí osudy jedněch našich známých, honem se přeneseme k dalším, aby nám nic z dávného příběhu neuniklo. A stejně je tomu i nyní. Vracíme se, kam jinam, než ke starému Šalovi, který organizuje kupeckou výpravu pro nové zboží.
Nadávající a rozhněvaný Šal Katário nechává přitáhnout malé lehké sáně a poměrně velké, asi čtyřmístné lodě. Nejsou potažené impregnovanou kůží, jejich trup je sešit z velkých plátů kůry břízy, proto jsou daleko lehčí. Nyní se lodě naloží na maličké sáně, přiváží se a do lodí, tedy do jejich středu, se dají zásoby a výbava na cestu a drobné malé zboží, které je na jihu ceněno.
Ale i tak zde vidíme hromadu kožešin od ledních lišek, březový olej, drobné předměty ze slonoviny. Šal přidává ze zásob také hromady krakovského silicitu, aby si mohl koupit průchod a pomoc i těch nejbližších jižnějších sousedů. Sobi jsou zapřaženi jen na prvých pár desítek kilometrů, výpravu jako tahouni podporují především vlčci a lidé. Je-li zásoba masa, není pro psy třeba hledat pastviny a to výpravě plně vyhovuje. Psů však není mnoho a tak je nutné často sesednout a také tlačit, nebo alespoň jít vedle saní.
Ale výprava ještě nevyrazila, čeká se na Kanaha a Teneku. I oni si přinesou své sáně, lodě, zboží a výstroj. Teneka má na starosti i malou zbrojnici, která se rozdělí po malých částech na jednotlivé lodě. Teneka nechce riskovat a vše vézt na jediné lodi. Kdyby o ni náhodou přišli, ocitli by se beze zbraní. I Gomepsis si přinesla své, dlouho shromažďované zboží, které bude posílat na výměnu na jih. Dřív by strašně ráda jela na výpravu, ale nyní chce být nablízku svému Lovci.
Velká výprava se shromáždila. Večer je vše sbaleno, mladí muži, kteří ještě nebyli tak daleko si opakují cizí jazyky, zkoušejí mezi sebou mluvit řeči Šepů, Metarijánů, Katerejců, Ponahů, Zakarachů a Trajgonů. Venku se chystá velký oheň, začíná krátká oslava spojená s obřadem smíření před dlouhou cestou. Pak jdou všichni spát a ráno, ještě za úplného šera, vidíme, jak jsou všichni již oblečení a vyrážejí na cestu. Sáně se odlepují ze svých míst, pomalu se rozjíždí, lidé tlačí, psi táhnou, od tlam jim odletují bílé chomáče páry, svaly se napínají a za malou chvíli se celá výprava rozletí po rovině ve vyježděných kolejích velkou rychlostí. Už všichni sedí, jen psi běží po svých vedle saní a kolem sviští mrazivý vzduch. Další velká slavná obchodní výprava vážených Katáriů právě začala.
Gomepsis se dívá za odjíždějící výpravou, její oči jsou mokré, takto se minule loučila se svým bratrem. Ale pak se přemohla a rozhodla se tomu nepoddávat.
,,Jedeme!“ přikázala rázně. ,,Zkontrolujeme cesty na východě, jestli jsou průjezdné, zajedeme až k Imebirijům a obdarujeme je, abychom mohli v klidu využívat i jejich území pro průjezd.“ ,,A cestou se stavíme i u Lovce?“ zeptala se jedna z dívek jejího doprovodu. ,,Potom ti nic není!“ najednou, jakoby se Gomepsis polekala sama sebe, své příkrosti a zloby. ,,Promiň, snad, pokud ho vystopujeme,“ snažila se tak zmírnit vztek a emoce, které jí cloumaly, začala se celá chvět, všeho nechala a utekla se do jedné, nyní opuštěné jurty. Tam se naplno rozplakala a stále dokola opakovala jednu větu, které nebylo slova rozumět. Za půl hodiny vylezla ven nasadila si sluneční sněhové brýle, aby jí nebylo vidět do očí, sedla si ve svých saních přímo k řízení dopředu a začala volat na své soby, které ji pochopitelně někdo předtím zapřáhl. Pobízela je dlouhou tyčí, aby se dali do pohybu. Ostatní sáně snad ani nebyly naloženy zásobami a její lidé sebou museli hodit. Vypadali při tom groteskně jako v nějakém starém němém filmu. Vše muselo být uděláno ve zlomku okamžiku. Výprava už se celá dala do pohybu, ale zatímco Gomepsis se hlavou honily gigantické bouře emocí, které ji ovládaly, ostatní spíš mysleli na to, co kde zapomněli a co budou dělat, když zjistí, že nemají celé vybavení.
Gomepsis zajela prvně k Imebirijům. Vešla do zimní jurty Kanaha, kde byly i jeho dvě dcery, které zrovna věšely tenké plátky sobího masa nad ohniště vysoko ke stropu, aby se dobře vyudily. Dívky naopak jiné, už krásně vyuzené maso sundaly, aby je mohly nabídnout návštěvě. Evidentně se dobře znaly, takže se rychle uvítaly a spustily na sebe vzájemně spoustu slov. Mluvily snad všechny tři současně, vůbec jim nebylo rozumět, navíc všechny mluvily imebirijsky. Zatím venku čekající družina zjišťovala, co doma zapomněla. Muži doprovodu postupně bledli a přestali mluvit. Jejich paní bude bezmezně vyvádět. Zapomněli naložit její velkou cestovní jurtu.
„O čem si to tam povídají?“ ptali se mladí po chvíli jednoho ze svých, který seděl nejblíž Kanahově jurtě a znal dobře imebirijsky. Ten vstal, šel blíže k zaražené skupině mladých lidí a pak pomalu a tiše procedil mezi zuby ,,syn Kanaha měl jít sloužit v armádě Katáriů a když mu včera otec odjel pryč, sbalil si své věci a odjel také pryč. Zcela jasně do armády nechtěl, utekl. A neutekl jen tak za nejbližší smrk. Pojede až kolem Alp, pořád na západ a pak na jih moc a moc dní. Bude si žít v teple u moře u lidí, co malují po stěnách v nepřístupných jeskyních. Pojede možná i dál, až na Pyrenejský poloostrov. Tam má Kanahova rodina nějakého příbuzného.
Je to prý ostuda, že syn Kanaha utekl, ale sloužit pod někým je také pro nejmladší, svobodomyslnou generaci Imebirijců nepřijatelné. Kanahův syn se nechtěl odloučit od rodiny, ale také nechtěl poslouchat něčí nesmyslné řvaní a povely.“ Všechny dívky se rozplakaly, objímaly se, utěšovaly, Gomepsis pak něco křičela a rázně vyrazila ven. Nasadila si znovu brýle a ona i její průvod zamířili ještě před večerem do tundry. Tady sledovali stopy saní a nohou, až našly pěší stopy, za kterými někdo vlekl menší plné sáně. Rychle se vydali po stopě a za půl hodinky, zrovna když se začalo stmívat, uviděli v dáli před sebou malý ohýnek. Ještě půl hodinky a byli v Lovcově táboře.
Snad by se mělo dodat, že mladíkovi z kmene národa Gátů se začalo říkat Lovec tak běžně, že mu to od nynějška zůstane jako jeho jméno.
Gomepsis se vrhla k nohám Lovce na zem a s pláčem na něho spustila v imebirijštině kupu proseb a zapřísahání. Nyní si však uvědomila, že jí možná nerozumí, málo kdo umí imebirijsky. Vrátila se ke zdejší gátštině a opakovala mu svoji prosbu ,,prosím tě, pomoz mi, vydej se za jedním mladíkem, ať se vrátí! Utekl a míří daleko do světa až na druhou stranu Evropy, až na konec světa! Prosím, prosím! Kdo jiný, než stopař jako ty jej najde a přivede sestrám zpátky!“ ,,Prosím! Prosím!“ ležela a plakala před ním, před celou skupinou svých lidí a bylo jí to úplně jedno. Její svět se rozpadal. Zemřela jí matka i bratr, s otcem si nikdy nerozuměla a přítel z dětských let utekl na kraj světa.
,,To nepůjde,“ Lovcova tvář, celá pomalována černými a červenými znaky, vypadá hrůzně. ,,Musím vyřídit jednu záležitost, o které nesmím mluvit. Moc mě to mrzí, ale dal jsem slib a navíc je to nyní i má prvořadá povinnost.“ Lovec se napřímil, jeho dlouhé tělo bylo také pomalované a oděné jen kalhotami a pláštěm. Za ním stály malinké sáněčky, stará loď, malý skládací rukáv na spaní, zbraně a pomalovaný záhadný balík. ,,To né, cos mi to udělal? To přece nemůžeš…..“ opakovala jako bez ducha Gomepsis a její doprovod ji odváděl z místa. ,,On nemůže, copak jsi neviděla jeho malování? Je s ním smrt, doprovází někoho mrtvého na dalekou cestu. Až spočinou kosti zemřelého v jeho domovině, pak se vrátí a vše ti řekne, ale teď o tom nesmí mluvit.“ Někdo z jejího doprovodu zasvěceně komentoval situaci. Gomepsis snad ani neposlouchala, jen se dívala před sebe, plakala a špatně dýchala a potichu stále ze sebe vrážela ,,on ho nechal odejít… jak to mně mohl udělat… on ho nechal odejít... chápete to… on ho….“
Mladí rozdělali tábor a rozbalili Gomepsisin rukáv na spaní. Ale než všechno zařídili, chvíli to trvalo. Dívají se, volají, ale Gomepsis nikde. Tergapon ji šel hledat, nenašel však žádné stopy. Mezi tím vším vítr zesílil a začalo hustě sněžit. Tergapon se vrátil a rozhlédl se kolem sebe ,,Doprčic! Máme tu jiný problém, začíná sněhová bouře. Všechno zajistit, srazte sáně! Je tu vichřice!“
Gomepsis má naději, jedině když oni přežijí a půjdou ji pak hledat. Tergapon ještě zjišťoval, co má všechno jejich madam na sobě a s úlevou zjistil, že její oděv jí zajistí několikadenní přežití i v těch nejzběsilejších dnech.
Gomepsis šla původně na záchod, pak se rozhodla, že se sama projde. ,,Být sama to není tak hrozné, je to naopak krásné a konečně, nejsem sama. Jsou tu mé myšlenky a mohu se jim věnovat,“ šla a šla přemýšlela a vyplakávala se, až zjistila, že zašla už moc daleko a její o ni budou mít strach. Otočila se, ale nechtělo se jí vracet, tam jsou problémy. Měla hned utéct s Lovcem někam daleko, kde je nikdo nezná, někam k Pyrenejím, k teplému moři, plážím, koupání a Slunci. Do míst, kde si lidé nedělají takové starosti, jsou otevřenější a veselejší. „Tam utekl syn Kanaha, tam mu bude dobře,“ zamyslela se a sedla si do velkého dolíku na zem. Chvíli tady mlčela, dívala se do jednoho místa a pak kolem sebe a u toho se pohupovala sem a tam a sem a tam.
Najednou ji do reality probrala vichřice! A jaká! Teď určitě netrefí nazpátek. Nasadila si brýle a kapuci, utáhla řemínky oděvu, zavázala horní otvory rukavic a uchopila krátkou, ulomenou větev. Za chvíli odhrabala plno sněhu z jednoho důlku, kde bylo množství nafoukaného, uschlého mechu. Odhrabaný sníh kolem vytvořil nízký val, který byl však příliš prašný, než aby dál držel tvar. Ještě si stáhla páskem kabát dole pod pasem, aby tak vznikl jakýsi volný pytel, ve kterém se dá vydržet i v těch nejhorších zimách. Gomepsis se natáhla pro trochu sněhu a dala si jej do úst. Je třeba pít a hodně. Ve studené Arktidě hrozí dehydratace. Člověk žízeň tak nepociťuje, protože mu není horko a tak se musí někdy člověk nutit. Vzpomněla si, jak jí její maminka vyprávěla o lidech týdny ztracených v divočině, kteří se díky svým dovednostem zase shledali s blízkými. Mladík, který jí vyprávěl příběhy, jí jednou povídal o dvou lidech, kteří se ztratili v jednom lese každý sám a byli tak měsíc. Jeden zhubnul a málem zemřel, druhý tam přibral a hověl si tam jako na dovolené. Gomepsis si nakonec povolila tkanici na krku, dala si ruce z rukávů dovnitř do kabátu a zatáhla obličejový otvor v kapuci.
Uvelebila se v dolíku a začala vzpomínat na příběhy, které pro ni vymýšlel mladík pohádkář. Najednou byla ve své jurtě, kolem řádila vichřice a do jurty za ní přišla malá holčička. „Tys zabloudila?“ „Ano, ještě tam mám venku dva malé bratříčky. Můžeme dovnitř?“ Gomepsis vyskočila a běžela ven pro malé děti. Všechny si je vzala pod svoji pižmoní deku, aby je zahřála a povídala jim sama pohádky. Když ty pohádky dětem vyprávěla, odehrávaly se přímo v jurtě před jejich očima. „Ty tak krásně vyprávíš dětem. Jsi moc hodná,“ obrátily se na ni děti. Ale děti byly pořád studené a Gomepsis je stále nemohla zahřát. Tiskla si je k obličeji, dýchla na ně, ale byly pořád studenější. Gomepsis se najednou probudila. Chvíli jí to trvalo, než si uvědomila, co je realita a co sen. Těsně u obličeje měla úplně studené vlastní ruce. Teď se je snaží rozhýbat a třít si je. Nohy má teplé, udělala dobře, že si je svázala k sobě, aby tak držely více tepla. Nasadila si brýle a malou čepičku na hlavu, aby zabránila vychladání hlavy a ruce zastrčila křížem do protilehlých rukávů, jak ve svěrací kazajce. Brzy byly teplé.
Venku řádila ohromná vichřice, ohýbala malé stromky a lámala ty větší. Všude se zdvíhala mračna hustého, prachového sněhu, vytvářely se jazyky, duny a přesypy. Svět, ve kterém nemůže nic a nikdo přežít. A přece, pižmoni se srazili hlavami k sobě a to tak těsně, že úplně ochránili telata uvnitř. Ledový vítr se jim nedostane na kůži. Jejich speciální dutá srst ze dvou vrstev vydrží nejvyšší extrémy počasí. I mamuti se srazili k sobě, jejich srst vlaje ve vichru jako bičovaná tráva, ale ani jim se studené poryvy nedostanou zcela evidentně na vlastní, kdesi vespod ukrytou kůži.
Mladý lovec přečkal vichřici ve svém stanu, pak naložil starou loď za sáně, podložil ji kůží, aby ji neprodřel, sám na sáně nasedl, rozdělal velkou plachtu a rozjel se. Přímo vyletěly po pláni a příjemná jízda nutí mladíka hledat taková místa, kde má vítr nejvyšší sílu a kdy plavidlo vystřelí nejvyšší rychlostí. K večeru už lovec necítí ruce, jak ho bolí a ani už tak nefouká a tak jde na lyžích a sáně a loď táhne za sebou. Miloval tento trik s plachtou a věděl, že na další podobnou jízdu bude možná čekat celé roky. Mladík zamířil na jihovýchod, za několik dnů za sebou nechal Pálavské kopce a zamířil k rovinám kolem Dunaje. Tady se také vlévá Mamutí řeka do Dyje a ta do ohromného Dunaje. Tam dal sáně do loďky, sedl do ní, odrazil a kolem zašplouchala voda doposud nezamrzlého veletoku. Veslo v ruce a loď neznamená opravdového vodního muže. Většina lidí ze severu neumí vůbec plavat, kde by se to tak asi mohli naučit. Lovec však plavat uměl. Jeho zcestovalý dědeček to uměl a když byl jednou velice teplý rok, tak se to s jeho pomocí naučil. Dědeček byl světa znalý člověk, nebyl jenom na jihu, ale i na severu. Řeka, která tam ze země lovců mamutů teče, nekončí v severním moři, ale v obrovském ledovci. Voda řeky tam v dálce vytváří ohromné zamrzlé jezero, které je součástí velkého ledovce. Byl to nezapomenutelný pohled na ty hory a hory zmrzlé říční vody, připoutané mrazem k jedinému místu.
Lovec jede sám klidnými vodami Dunaje, ve dne cestuje, v noci spí na břehu v rukávu, sem tam položí past, aby pak odjel s kořistí, kterou si později připraví. Jinde zas nasbírá kořeny rákosu a umele mouku na chleba. Kdyby bylo tepleji, nechal by staré těsto zkvasit a udělal by si ze sušené mouky pěkný, nadýchaný chleba. K tomu by si dal med, ale nemá ani jedno ani druhé a tak si peče králíka a přikusuje sušeného soba. Pak si zase peče králíka a přikusuje uzeného soba a tak nějak pořád dokola, takže mít sem tam chleba, není vůbec špatné. Někdy se dá stihnout i polévka, jindy stačí k dobré náladě i jen teplý čaj. Lovec začal nacházet stopy po jiných lidech, kteří stejně jako on, míří na jih. Nejvýraznější stopy, jak zjistil, zde nechala výprava s velkými, dlouhými, ale lehkými březovými loděmi. Ještě ani neví, že paralelně s ním jede na jih velká kupecká výprava Katáriů vedená Imebirijcem Kanahem. Týdny se všelijak míjí a vzdalují se navzájem, aby se pak zase prohodily jejich vzájemné pozice, aniž by zjistili, kdo je vlastně kdo.
Все темы данного раздела:
Barviva v obydlí na Písečném vrchu u Bečova v Čechách
Archeologický průzkum lokality prováděný Janem Fridrichem pod skalním převisem zaznamenal mimo ohniště také unikát
Obydlí v Lazaret ve Francii
Na jihu Francie byla prozkoumána jeskyně Lazaret, kde při jedné stěně byla postavena před 150 000 lety chata. Archeologové určili
Kultury středního paleolitu
Na Moravě rozlišují archeologové v materiálu kamenných nástrojů tři hlavní neandrtálské kultury - nejstarší k
Konstrukce zbraní - střely pro luk
Jeden kamenný artefakt z Königsaue (vpravo dole) je dokonce tak drobný, že by mohl být i hrotem pro šíp, vystřelovaný lukem. Potíž
Bilzingsleben - střední Německo před 350 tisíci roky
V sedmdesátých letech probíhal na německé lokalitě Bilzingsleben rozsáhlý archeologický průzkum, vedený dnes j
Lovec z Shöningenu
Vedle velkého oštěpu na velkou zvěř se používaly na malá zvířata, především pak na vodní ptá
Práce s mikrolitem
Jako nehet neskutečně drobné, mikrolitické nástroje, navíc opatřené i retuší na okrajích z naleziště B
Zpátky na Moravu
Přes 600 tisíc let stará kost ze sídliště dávných lidí z brněnské Stránské skály. Věj&
Geometrizující rovnoběžné rýhy na kostech ze staropaleolitické lokality Bilzingsleben
V konstrukci létajících zbraní jsme poznali konstruktérského ducha někdejších evropských erektů. Přesv
CIVILIZACE AURIGNACIENU
Éra přechodných kultur a éra velkých evropských loveckých civilizací severského typu 40 000 - 30 000 let
Svět na úsvitu mladého paleolitu mimo Evropu
Práce v dolech(rekonstrukční napodobenina)
Asi před 38–35 tisíci lety v Egyptě vznikají první skuteč
Italský gravettien
Zoomorfní maska(rekonstrukční transformace plaketky)
Italský gravettien je pro gravettology ve světě pojem, znám
Západoevropský gravettien
Portrét dámy z Brasempoy(rekonstrukční transformace skulptury)
Západoevropský gravettien - od Walesu v jižn&ia
Zlomky sošek a jejich částečná rekonstrukce
Archeologie samozřejmě stále neobjevuje jen sošky jakoby vystřižené z filmů Indiana Jones nebo Lovci pokladů, většinou tot
Východoevropský gravettien
Muž ze Sungiru (užitá rekonstrukční transformace)
Východoevropský gravettien je pojmem pro gravettology cel&eacu
Archeologický objev, který úplně změnil náš pohled na dávné lidi
Vykopávky v Památníku mladého paleolitu u potoka Sungir nedaleko Moskvy poskytly nejfantastičtější a nejnečekanějš&i
Portréty muže a dětí ze Sungiru podle lebek
Michal Michajlovič Gerasimov udělal portrét muže a jeho spolupracovníci vytvořili portréty dětí. V sádrové i v kov
Rekonstrukční transformace unikátního dětského sungirského dvojhrobu
Rekonstrukční metamorfóza současné archeologické situace dětského sungirského dvojhrobu do stavu v době průbě
Kostěnkien a kostěnkovsko-avdějevská kultura
V kostěnkovském obydlí(rekonstrukční imitace, zdobné řemínky žen vycházejí z podkladů nalezených so
Venuše kostěnkienu
Na rekonstrukční metamorfóze je především jasné, že je zcela respektována úprava vlasů a horizontálně
Maltsko-bureťská kultura
Tato arktická středosibiřská kultura ze samého centra Asie byla kupodivu také stále provázena mnohými prvky gravettienu. Maltsko-Bureť
Konstrukční, řemeslná a umělecká úroveň v gravettienu
Drobné ukázky perfektního řemeslného zpracování tvrdého materiálu (slonovina, parohovina
Vizáž gravettienců – persona
Gravettienci se nám jeví jako lidé, kteří dbali na to, aby udělali dobrý už i první dojem na cizince i na sebe navzájem. Sošky z
LOV MALÝCH A STŘEDNÍCH ZVÍŘAT
Prořezávací hroty(rekonstrukční transformace)
I.Jednou z nejstrašnějších zbraní lovců-sto
Prořezávací hrot s pilečkou
III.Pak lovec vystřelí šíp, který pronikne hluboko do těla zvířete a pokud jej rovnou nezabije, prchající zví&#
Lov na mamuty se speciálním hrotem
Pavlovienci byli jedněmi z nelepších lovců na světě. Jejich vlastní zuby prozrazují, že nikdy netrpěli hladem. Jejich tajemství tkv&ia
POHŘEBNÍ RITUÁLY
Velká hrobka pro druhotný pohřeb v Předmostí(rekonstrukční napodobenina)
Právě Morava dala světu největ
Otisky textilu v úlomcích pálené a nepálené hlíny
Mezi charakteristickou lidskou tvořivost patří výroba textilu a košíkování. Nikde na světě není žádn&e
Broušení kamene
Broušení kamene patří do charakteristického řemeslného zpracování. V pavlovienu ve své době to byla výjimečně p
Wilendorf-kostěnkien
je následná gravettienská kultura společná územím jižního Polska, Moravy, severního Rakouska a Slovenska z období kolem 26 5
Tábor lovců sobů z Petersfelsu
Další obraz nás zavede do jihozápadního Německa na světoznámou mladopaleolitickou lokalitu Petersfels u Engenu. Úzké
Východní Evropa v nejmladší fázi mladého paleolitu
,,Miss meandr" obraz dívky s náramkem(rek. napodobenina)
Jednou z nejznámějších lokalit z poslední f&aacu
Pozdní paleolit před 11 500–10 000 lety
Údobí lovců a sběračů
Tábor lovců a sběračů na Dřínové(rekonstrukčn&i
HOLOCÉNNÍ KULTURY I. - kultury posledních 10 000 let
Neolit (mladší doba kamenná) - éra prvních zemědělců
Kvalifikovaná rekonstrukční představa - pro
Kultura MMK - kultura s moravskou malovanou keramikou
(někdy označovaná jako kultura s moravsko-slovenskou malovanou keramikou)
Jedná se o výraznou neolitickou kulturu s ústředím na jižn&
HOLOCÉNNÍ KULTURY II. - kultury běžně zpracovávájící kovy
Mladší doba bronzová
Rekonstrukční kvalifikovaná představa - pro Muzeum hlavního města Prahy (tato tónov&
Rekonstrukce kostrového hrobu 111(HK), Vojkovice 1994
V archeologickém materiálu odhalujeme výrazný vliv široké sítě obchodu. Sledujeme vliv jedné kultury na druhou, přede
Keltský bojovník z Blučiny
Legendární archeologické naleziště na Blučině u Brna přineslo i pohřeb tohoto keltského bojovníka. Spona na rameni, kratičk&yac
Hrob germánského velmože z Blučiny u Brna
Hrob germánského velmože z doby stěhování národů z Blučiny u Brna. Mimo kostry muže se dochovaly tyto artefakty: spona na rameni, z&aacut
Doba hradištní - ranný středověk
Kvalifikovaná rekonstrukční představa - pro Muzeum hlavního města Prahy (tónový obraz vznikl ve spolupráci s archeologem Martinem Hlo
STARÁ MORAVA
Moravský velmož
Obraz moravského velmože s nádherně tauzovanou rukojetí meče vyvolává u mnohých div&aa
STARŠÍ OBDOBÍ STARÉHO PALEOLITU
Pěstní klín z hrubého materiálu. Vpravo pak je sférické jádro někdy označované jako sféroid, tj. vla
MLADŠÍ OBDOBÍ STARÉHO PALEOLITU
Rovoběžné vrypy na kosti slona, opakované rytí do tvaru obdélníku, pěstní klín, vrtáček, pilka, no&
STŘEDNÍ PALEOLIT 300 tisíc let–40 tisíc let
Pěstní klín. Na jeho hraně je krásně vidět pravidelná vlnovka, vzniklá pravidelným střídání
PŘECHODNÉ KULTURY existovaly před 40–35 tisíci lety
Éra velké řady kultur, z nichž některé byly neseny neandrtálci, jiné sapienty. Nejvýznamnější neandrtálskou kulturou
UMĚNÍ MLADÉHO PALEOLITU 35 000–11 500 tisíc let
Umění bylo nesenopředevším už jen jedním typem člověka - sapientem - moderním člověkem. Aby
AURIGNACIEN
Lví člověk, figurky koníka, mamutka, zubra a orant - Vogelhert Německo, závěsné provrtané zuby jako ozdoba - Mladeč -
MAGDALENIEN
Madlénské venuše v soškách a jako rytiny, zdobení hlavice vrhače kopí - zápasící kozorožci, kresba kon
MEZOLIT
Srovnáním tohoto období s předcházejícím obdobím paleolitu snadněji pochopíme obě epochy. Mezolit
SROVNÁVACÍ MATERIÁL - OBECNÉ CHARAKTERISTIKY UMĚNÍ NÁSLEDNÝCH KULTUR HOLOCÉNU
(Holocén je datován od 12 tisíc let do současnosti)
S velkým počtem lidí mizí přímá
STARŠÍ OBDOBÍ STARÉHO PALEOLITU
- Datace: Před 1 mil. let
- Nositel kultur: v Evropě Homo antecessor, ten je před 700–600 tisíci roky střídán for
MLADŠÍ OBDOBÍ STARÉHO PALEOLITU
- Datace: před 400–300 tis. roky
- Nositel kultur - Homo heidelbergensis: kultura lovců velkých zvířat (koně, zubři
STŘEDNÍ PALEOLIT 300 tisíc let–40 tisíc let
- Nositel kultur: neandrtálec, před 50–60 tisíci roky dobývají moderní lidé - sapienti Austrálii (znalosti mořeplavby).
PŘECHODNÉ KULTURY EXISTOVALY PŘED 40–35 tisíci lety
- Nositel kultur v Evropě: neandrtálec (kultura chatelperronien, u nás szeletien), sapienti (u nás bohunicien, nejstarší aurignacien)→m&
UMĚNÍ MLADÉHO PALEOLITU 35 000–11 500 tisíc let
- Nositel kultur: sapienti – v Evropě většinou velké kultury severského typu (aurignacien, gravettien, magdalenien a solutren, ně
AURIGNACIEN
- Datace: 35–30 tisíc let
- Nositel kultur: sapienti, panevropská kultura, klima podobné dnešnímu.
- V&y
MAGDALENIEN
- Datace:20–12 500 tisíc let, západní a střední Evropa
- Nositel kultur: sapienti – lovci severského typu (lov&iac
MEZOLIT 10 000–5 500 př. n. l.
- v Evropě končí lov velkých zvířat (mamut, srstnatý nosorožec) – vymizel i lov sobů a koní – oteplení. Soustř
NEOLIT 10 000 Blízký východ, 6 000 střední Evropa–4 000 př. n. l.
-Hlavní jezrno→lidé mají méně času, jsou drobní, omezuje se doba laktace→více dětí→výrazn&y
NÁSLEDNÉ KULTURY HOLOCÉNU
- Velmi tvrdé upevňování hierarchizace (+ bouření utlačovaných).
- Mizí přímá sociální vazba, miz&
Uacute;vod do dějepisu - kulturní antropologie a historie
Dějepis je nejčastěji chápán a předkládán ve školách jako sled událostí ve společnosti a to udá
Teorie vzniku člověka - Adam a Eva, primitivní pračlověk, věda
Příběh vzniku člověka i světa, tj. kosmologie se ve všech kulturách předává jako ucelená a hotová konst
Zneužití evolučních ,,teorií“ v minulosti
Mytologie přírodních národů nabádají a vychovávají člověka ke spolupráci, sdílení a pomoci. Skoro to vypad&
Co je to kulturní chování? Co je to Kultura?
Obecně se můžeme setkat se starší a antropocentrizující představou, že kultura je určitá mimořádná estetická
Co je to politika, instituce, právo?
O politice slyšíme dnes velmi často, proto ji pak spíše řadíme jako novodobější součást lidstva. Nicméně je dob"
Místo paleolitického člověka v dějinách lidstva
Změna pohledu na paleolitického člověka, která proběhla mezi specializovanými odborníky (paleolitiky) ve světě ještě koncem 20. s
Lovci sběrači
V druhé polovině 20. století se mezi paleolitiky rozšířily informace z etnografie o lovecko-sběračských společnostech, kdy se zjistilo,
Komplexní lovci sběrači
Jestliže už samotným seznámením se s etnografickými poznatky se změnil obraz lovecko sběračských společností natolik, že
Komplexní lovci a sběrači v minulosti
Moravský gravettien, zvaný též pavlovien, je doložen jak kulturními předměty, tak kosterním materiálem. Z výbrusů zubů
Symboly
Člověk, stejně jako řada dalších tvorů, reaguje na symboliku řeči těla a sám svým postojem a úpravou zevnějšku zas
Uplatnění geometrie
Pro tvořivost je taktéž důležitý smysl pro geometrický projev jemné motoriky. Na rozdíl od lidoopů je lidská kresba - rukopis geom
Smysl pro kuriozity
Pochopitelně, že u moderního člověka sledujeme ocenění exotických předmětů spojené s dálkami a atraktivním nevš
Jemná motorika
Pro typicky lidské chování je příznačná jemná motorika. To je koncentrace smyslů spojená s ovládáním rukou tak,
Fyziologie - co vytváří člověka?
Vznik člověka je determinován tím, co si představujeme pod pojmem člověk a co jej podle nás charakterizuje. Takové názory jsou různ&
Variabilita kultur
Kultury, které vytvářejí lidé, jsou a byly velmi rozmanité. Rozmanitost je vlastnost kultur, podobně jako jsou rozmanití a individuáln&iac
Starý paleolit
Provází formy člověka Homo Heidelbergensis na lokalitách Atapuerca (Španělsko), Bilzingsleben a Scheningen (Německo), Stránská Ská
Střední paleolit
Königsaue, Lebenstedt (Německo), Bečov (Čechy), Kůlna (Morava). Éra, kdy byly v tehdejší Evropě kultury neseny lidskou formou známou jako nea
Přechodné kultury
Přední Východ, Morava. Na území předního východu se asi před 40 tisíci lety objevuje vedle mousterienské kultury (charakterizo
Mladý paleolit
Charakteristickým rysem jsou mladopaleolitické technologie štípání kamene z připraveného silicitového jádra, otevření s
Aurignacien
Je nejstarší panevropská kultura moderního člověka v Evropě. Nejstarší data přesahují 35 tisíc let a končí př
Gravettien
Druhá panevropská mladopaleolitická kultura. Nejdéle trvající a územně největší civilizace severského loveckého
Moravský gravettien - někdy nazývaný pavlovien
Ten je ve světě známý od konce 19. století nálezem pohřbu 20 jedinců a tábořištěm plným mamutích kostí a s
Magdalenien
Veliká západoevropská civilizace severského loveckého typu. Objevuje se po velkém glaciálním maximu někdy před 20 000 lety, ve st&#
Pozdní paleolit
Závěr severského mladého paleolitu se pochopitelně odvíjí od postupného oteplování, které začalo přibližn
Mezolit (střední doba kamenná nebo též nazýván epipaleolit) s datací10 000–5 500 př. n. l.
Je ve skutečnosti pokračováním mladopaleolitického způsobu života ve změněných podmínkách. Především doch&aa
SROVNÁVACÍ MATERIÁL - OBECNÉ CHARAKTERISTIKY UMĚNÍ NÁSLEDNÝCH KULTUR HOLOCÉNU
(Holocén je datován od 12 tisíc let do současnosti)
S velkým počtem lidí mizí přímá
Přílohy
Některé důležité domácí publikace: Jan Jelínek - Velký obrazový atlas pravěkého člo
Uacute;vod - dva přístupy
Chceme-li si udělat představu o chování evropských forem člověka druhu Homo antecessor můžeme se vydat dvěma směry. Jeden smě
Tvořivost
Představy o chování antecessorů se také týkají i podoby jejich tvořivosti. Obecně lze o tvořivosti říci, že se vyskytuje
Hypertrofická tvořivost
Zatímco má běžná tvořivost své určité limity daleko rozvinutější a plastičtější je hypertrofická
Senzitizace
Přitomhypertofická tvořivost je jen určitou formou známé a velmi rozšířené tvořivosti. Jako příčina hypertrofick&ea
Dlouhodobá rozvinutá trpělivost
Při konzultaci o chování lidí a šimpanzů mne Mgr. Jana Kantorová (Zoologická zahrada v Brně Bystrci) upozorňovala na veliký rozd&i
Rukopis
Velmi výmluvné je porovnání rukopisu evropského Homo antecessor s dnešními lidoopi. V materiálech (Jeřábková, Van
Závěr
Hodnocení některých velmi důležitých oblastí v chování evropských antecessorů jako je rozvinutá (hypertrofická) tv
Literatura
Bičík Vítězslav, Fraňková Slávka: Srovnávací psychologie a základy etologie. Universita.
Mania Deitrich, Dietzel Adel
Edward O.Wilson
Psycholog na přírodovědě Harwardské university Eduard O.Wilson, spoluzakladatel sociobiologie předložil ve své knize O lidské přirozenos
Psychoanalytik Carl Gustav Jung
Z tohoto období jsem zpracoval materiál pro připravovanou internetovou publikaci v Antroparku – Personu gravettienu, pojednávající o stanoven
Kubistická, dekorativně popisná a geometrická venuše
U sošek se pro práci nehodily jak ty, které byly zpracované kubisticky blokovitě, pro neexistenci detailu a nehodily se ani ty příliš
Uacute;ČESY
Malta na Sibiři (nejmladší fáze mladého paleolitu, zřejmě vliv gravettienské tradice)
POKRÝVKY HLAVY
Brno, jih centrální Moravy (střední fáze mladého paleolitu - gravettien)
Sungir v Rusku (st
DEKORATIVNÍ PÁSKY A ŘEMÍNKY
Kostěnki, východní Evropa (střední fáze mladého paleolitu - gravettien)
Kostěnki,
SOŠKY
Bureť na Sibiři (nejmladší fáze mladého paleolitu, zřejmě vliv gravettienské tradice /identický kánon proporcí/)
TEXTILIE
Pavlovienské textilie (volná rekonstrukční napodobenina) (střední fáze mladého paleolitu - gravettien)
Uacute;ČESY, DEKORATIVNÍ UMĚNÍ, TKANÍ A ZDOBENÍ TĚLA
U archeologických materiálů tedy registrujeme personu v účesech, v tělních ozdobách - nejčastěji horizontáln&iacut
STÍN PERSONY
K personě gravettienu musíme přičíst i hygienu a výchovu k čistotě. Tuto oblast můžeme plně aplikovat pro lidské
V posledních 10ti letech se intenzívně zkoumala.
Obrázek vpravo - na prvním obrázku vidíme dochovaný a už vlastně velmi pracně restaurovaný zbytek relativně velké mu&
ZVÍŘATA SEVERU
Mamut severní (Mammuthus primigenius)
Mamut je patrně nejlegendárnějším savcem pravěku. Ne
O autorovi
Libor Balák je tvůrcem mnoha scénářů a komiksů z 80. a 90. let s historickou tématikou. V roce 2000
Libor Balák
Úvodem patří zvláštní poděkování za rady a poznámky ke koncepci a skladbě rom
SPRÁVNÉ DĚVČE
Jak malá a křehká jsou ta stvoření, jak slabá, jak na pohled zdají se př&iacu
AS BOJE
Šedá obloha, spousta zvláštních dní, v nich slunce svítí za obzor
a hvězdy září divnou tmou, všec
VE ZNAMENÍ DÁLEK
Lovec projel velká území, rozlité, klidné vodní plochy i prudké, bouřlivé peřeje, nesčíslněkr&aacu
V ZAJETÍ SNĚHU
Gomepsis se vracela nazpět k tunelu pod převisem, který ji v noci zasypal sněhem. Už začalo svítat a tak by nemělo b&yacu
VŮNĚ JIHU
Tak nádherné je dívat se na moře. Po tolika letech ho mnozí znovu viděli a na ten pohled nedokázali zapomenout. Ná
NÁVRAT SYNA
Opustili jsme Lovce, když se se svěšenou hlavou ubíral s pomalovaným balíkem k rodině svého, dnes již mrtv&eacut
ZA OPONOU SVĚTA
V ten den orel odletí, v ten den lev odejde, v ten den budeš sám, v tu hodinu tě všichni opustí a i ty opustíš s&a
ZAJATCI SNĚHU
Gomepsis se ráno probudila, vystrčila ven hlavu z rukávu a přemýšlela. Byla na sebe hrdá, co všechno zvládla.
BOUŘE
A tak se zase konečně dostávám k tomu, abych vylíčil, co se dělo na výpravě Katáriů. Myslím,
SOUMRAK MOCNÝCH
Starý Šal Katário řádil jak pominutý. Běhal po své jurtě od jednoho rohu ke druhému, od jedné st
SNĚHOVÁ PRINCEZNA
Gomepsis vyhrabala svoje zasypané, zmrzlé soby. Stali se tak i po smrti zvířaty, která slouží. Rozdělala oheň
VOLNÝ JAKO PTÁK
Duch Dakavana běhá volně po světě nepoučen, ani neví jak a co vlastně může a kam až sahá jeho moc. Nahlí&
HISTORIE
To ráno bylo jako jiné. Výprava se plahočila se svým nákladem na lodích i na zádech zpět domů. Cesta
TVANICE
,,To je víc než dobrý nápad,“ pochvaloval si velitel Lovcových pronásledovatelů. ,,A co?“ vyptával se
Smlouva s Ďáblem
Menaur Zixis si lačným zrakem prohlíží fantastickou řemeslnou práci ozdob hrázdění Šalových
TVANICE II
,,To u nás žijí lidé, kteří mají po dávných předcích kulaté oči i nosy a zezadu je
NÁVRAT
Sedí si na malém prostranství před vyvráceným stromem a pozoruje lesostep před sebou. Lovec je teď na vyvý&#
LOV NA MAMUTA
Tři lovci se tehdy vypravili na lov mamutů. Pro jejich lov užili speciální oděvy, které nadlouho uschovali ve velké m
OBR A STAŘEC
„Je to prastarý příběh, velmi prastarý příběh,“ začal stařík pomalu. „Stal se totiž již p&
ZA GOMEPSIS
Lovec sedí smutný, oči má plné slz. ,,Zase se mi, dědečku, zdál ten strašný sen o Gomepsis. Poř&aa
V MOCI MOCNÝCH
Bylo to přesně, jak Lovcův dědeček odhadl. Šprýmař byl všemi mastmi mazaný podvodníček, který
ZÁPAS
Je ráno. Někdo nadává a kope do ležící postavy pod rohoží u stromu, kam se uvazují zápasn&iacu
Probuzení Ducha
Dakavan se snažil provázet svého přítele a být mu nápomocen. Zaháněl zlé sny, našeptával
PŘEROZDÁVÁNÍ KARET
Šala jsme právě zastihli ve svém živlu. Cestuje a cestuje, domlouvá a smlouvá, z jalové krávy by vymá
HOŘÍCÍ HORA
Naproti tomu Gátové jásají. Vytrženi ze všedních starostí, řeší úplně lidskou ud&aac
Na ÚsvitU Velkého kouzla
Jako opilý se Duch Dakavana vypotácel zpět na svět do slunečního svitu mezi stromy. Lehl si zmoženě do trávy a h
HOŘÍCÍ HORA II
Šal je jako zbavený vlastní vůle. Cítí jen nezměrnou bolest, která jej zcela pohltila. Nevnímá nic a
SÍŇ TEMNOTY
Lasagel, Lasagel amnetop Sakri san the sapte san. Vzbuďte se vy, kteří nevidíte sny kolem sebe. Cožpak neslyšíš #
V ZÁŘI MODRÉHO ZÁZRAKU
Když ráno vstává, naplňuje ho Duch neporazitelnosti. Když uléhá, naplňuje ho Duch bdělosti, když
MALÁ OCHUTNÁVKA
Děti měly ze svého objevu velkou radost a chtěly se co nejdřív vrátit zpět k rodinám. Musí jít rychle, cesta bude
PROLOMENÍ ČASU
Zapomeň na svět. Zapomeň kdo jsi, kým jsi a že vůbec jsi. Zapomeň na své přátele i nepřátele, na událos
BŘEMENO LÁSKY
,,Tanama gesadunaeurata un kusamana tuedla tutuapa, sei gesanuma i gesanuma terresatauta getthch kapana un sema erarataina it slepanta la se i to gereata inumathuseata. Raiteseph
PÁD
,,Sagasnagtca tsusangtsa natc sic notc tci plang pung tsut pigru sagsznatc, suma cest sunagartc…“
,,Pokud tvé srdce nežije pro lidi, kteří
Uacute;vod
Konečně se ve dveřích objeví malá postava staříka a zve nás dál. Je to místní šaman a záro
Povídka první - Pán světa
Tentokrát poryv větru vytrhl ze země mračna sněhu a roztočil je tím nejdivočejším způsobem. Hnal je n&ia
Povídka druhá - Návštěva
V tom roce bylo zjara velice nevlídno, velmi často fičel strašný vítr a také nezřídka pršelo. Starý
Povídka třetí - Lepší děti
Jakže jsem se stal náčelníkem tak velikého kmene? A proč už u nás nejsou žádní urození lid&
Povídka čtvrtá - Belemnit
Ohromné je moře, jeho masy vody jsou nezměrné, jeho břehy daleko a kam se podíváš jen samá voda, voda a voda. Když se pot
Povídka pátá - Nahota
Ono se řekne venuše, venuše, ale ono to není jen tak. Každé písmenko, každá hláska, každičk&aac
Povídka šestá - Atabara
Když cizinec tenkrát procházel tím krajem, byl vděčný, když se mohl svézt s projíždějícími sob&
Malé povídky velkého génia
Je to jasné a je to tady, nic se nedá dělat ani odkládat. Svět šoubyznysu je tvrd
Povídka první - Korida
Né, nebyl jsem ve Španělsku, ale bylo to v Brně. Byli jsme mladí, byli jsme smělí patřil nám, celý svět. Nosili jsme
Povídka druhá - Matrona
O infarktu na schodech, o jedné moc a moc tlusté paní a moc a moc zlých jazycích.
Zlé jazyky pomlouvají, říkaj&
Povídka třetí - Za čím stojí oblečení?
Někdy jsou relativně zanedbatelné drobnosti předzvěstí příštích velkých věcí, velk&yacut
Povídka čtvrtá - Štvanice
Jednou zcela sám zamířil nejmenovaný paleontolog z nejmenované instituce na naši již zmiňovanou ,,přímo&#
Povídka pátá - Nebeští konstruktéři
Díl první
Přemýšleli jste, jak asi vypadá svět tam na druhé straně? Až se projd
Povídka šestá - Rytíř Matazuch
Je tomu již velmi dávno, téměř k nevybavení jsou ony vzpomínky na dobu tak minulou, kdy veřejné blaho měl
Povídka sedmá - Trpaslíci v kruhu
Tehdy jsem kolegovi výtvarníkovi Jirkovi Grbavčicovi telefonoval z budky. Takříkajíc jsem ho nedávno přivedl do jed
Povídka osmá - Sklep
Bylo nebylo, kdesi daleko na jihu vyrostlo svého času jedno zemědělské družstvo, jehož hvězda podnikavosti letěla st
Povídka devátá - Modlitba úředníka
,,Razítko naše nám drahé, mocí nejvyšší nám propůjčené, úřadem nám sv
Modlitba k úředníkům
Zní tou krajinou tisícero zvonů, tisícero zvonění v uších zástupů naplňuje zemi. Šustot tichý pap&i
Povídka desátá - Letadlo
Obloha v té výšce mění svou barvu z tmavě modré na modravě černou a semknutá formace tří prou
Na perutích času
Jak jsou ty věci v životě někdy propletené, až jsou záhadné. Moje seznámení s dávn
Povídka první - Cizinci
Jak lehký vítr poposunul listí na zemi o kousek dál, tak poskočil i čas. Sice jen o malinký kousek, ale současno
Povídka třetí - Na mamutích stezkách
,,Ano, ano, já vím, jedu moc rychle, pozval jsem vás na návštěvu ke mně domů, abych vám ukázal sv&eacut
Povídka čtvrtá - Ve znamení cesty
Plání létaly malé sněhové vločky, motaly se na místě, jiné padaly pomalu k zemi a další v
Povídka pátá - Čas kouzel
,,Ešemtka semtuhar, tkádla tu há si ma tuká, Sihura na Duba ek su rutaj vet vou naf vehastke. Noujů heplset, nesuča kudahar...
PÁD
,,Sagasnagtca tsusangtsa natc sic notc tci plang pung tsut pigru sagsznatc, suma cest sunagartc…“
,,Pokud tvé srdce nežije pro lidi, k
Painting for museums / Bilder für museum
Tato stránka je pouze ilustrační a obsahuje jen část obrazů, které byly zhotoveny pro muzea a podobné instituce
Новости и инфо для студентов