Povídka osmá - Sklep - раздел Образование, Učást webových stránek Akademie věd ČR v Brně v roce 2005
Bylo Nebylo, Kdesi Daleko Na Jihu Vyrostlo Sv...
Bylo nebylo, kdesi daleko na jihu vyrostlo svého času jedno zemědělské družstvo, jehož hvězda podnikavosti letěla strmě vzhůru a šířila kolem sebe vlnu obdivu, zájmu i závisti. Tehdy byl předsedou jeden dobrý a odvážný muž. Majíce stále na mysli to, že je vedoucím podniku, jež má již ve svém označení podnikání, tak prostě podnikal ve všem, co se jen narýsovalo jako sebemenší možnost. A šlo mu to lehce a snadno. Ochotných a schopných lidí bylo dost a pokud se nedíváte na formální tituly, ale na skutečné schopnosti, můžete mít ne formální zisky, ale skutečné, pohádkové příjmy. Předseda dbal na to, aby se v podniku stále „podávalo čisté víno“. Byla to jeho zásada a tak obecně přijímaná, že se povýšila velmi brzo na základní krédo podniku a všichni zaměstnanci a členové družstva brali „nalévání čistého vína“ za samozřejmost. Ušetřilo to tak řadu nedorozumění, zášti a napětí, jak to bohužel známe z jiných pracovišť. Ale i tak to bylo dál zvláštní pracoviště, protože nejen, že se zde nalévalo čistého vína, ale víno, které se zde pilo, muselo být navíc i dobré.
Jinde se jen plnila vůle těch nahoře nebo ještě hůře ti nahoře poradili špatně nebo dokonce neporadili nic a slíznul to pak chudák obyčejný pracovník. Navíc si někteří zaměstnavatelé hýčkali ty, jenž intrikovali, pomlouvali a rozvraceli pracovní morálku, aby všichni byli tak nakrknutí, že nejoptimističtějšími a nejradostnějšími pracovníky byl už jen předseda nebo ředitel, neb toho těšila alespoň jeho nedotknutelná funkce a vysoký plat. A jak se říká ,,jednooký mezi slepými králem“. Ale náš předseda nechtěl jen čisté víno, ale i dobré víno a tak dbal na to, aby se vědělo, jak se věci mají, aby bylo dobře všem a dokázal se zbavit všech zaměstnanců, kteří si práci pletli se zaměstnáním. Nebylo tedy příživníků a zbytečných funkcí. Lidé zde byli pilní, protože každý dělal to, co ho skutečně bavilo a chtěl dělat.
To také není jen tak. V jiných podnicích jste jen naznačil, že jste řidičský antitalent a že máte rádi zvířata a odveleli vás ještě ten den od koní a druhý den jste mydlili v garážích auta a docházeli na řidičské školení.
Ale tady u dobrého a podnikavého předsedy bylo vše skutečně dobré, jako půda, na které rostly vinohrady, přívětivě opatrované dobrým počasím. Odrůdy vín byly přímo skvělé a to co družstevníci pak sklidili a proměnili, bylo pak přímo nebesky úžasné. Předseda se jmenoval Ježíšek a s oblibou říkal, když osobně přijímal nového pracovníka: ,,Podívejte se, hned si nalijme čistého vína, aby bylo jasno. Máme tady stát, který upřednostňuje atheismus a tak v tomto duchu buďme s jeho politikou a řekněme si, ono to má logiku. Kdysi lidé, když chtěli vynikající víno, přišli za Ježíšem a přinesli si sebou vodu a bylo vynikající víno. No a jako atheistický stát nemáme Ježíše ale Ježíška a tak nám voda nepomůže. Nečekáme zde tedy na zázraky, ale místo vody máme práci. A pokud vás práce nebaví, projděte se po družstvu, třeba vás zaujme jiná nebo klidně za mnou přijďte a řekněte: ,, Předsedo, do háje, mně ta práce nebaví! Ale víte, bavilo by mě tohle a tohle. Jenže my to tady neděláme a přitom to na trhu tak chybí a šlo by to na dračku.“ A ani já ani lidi ve vedení družstva nejsou ti, kteří hledají hned důvody, proč by něco nemělo jít. My hledáme jen lidi, které něco baví. Nemáme rádi formality a lejstra, s těmi ať pracují ti naši zaměstnanci, které to s těmi papíry opravdu baví. Základem úspěchu a nejen dobrého vína je to, že lidé dělají to, co opravdu chtějí dělat a milují svou práci. Pak je radost nejen z dobrého výsledku, ale také z toho, že děláte se spokojenými lidmi.“
Tak skončil nový závodní lékař v pastelkárně, kde kontroluje barvy náplní do pastelek, grafik si našel uplatnění u vinného lisu, absolvent střední zahradnické dělá druhého ekonoma a sekretářku zase zdravotní sestra. To co vypadá na první pohled absurdně, absurditou vůbec není, pan předseda jen napravoval a narovnával to, co pokřivili jiní. Když se hlásili dotyční na školu, aby mohli dělat to, o čem snili, vrtali do dětí rodiče. A to né, copak bys na tom vydělal a jako pan doktor budeš mít postavení, lidé si tě budou vážit... Nebo zahradník, ten se neztratí a hned vedle v nemocnici máš pěkný veliký park, práci budeš mít hned pěkně u domu. Grafik se dostal na uměleckou školu, protože jej chválila paní učitelka v lidové školičce a protože měl oba rodiče na vysokých postech té správné strany, nedokázal pan ředitel oné umělecké střední nějak odmítnout, prostě nenaléval ono čisté víno.
Až tady ve vinařském družstvu pan předseda nazývaný po tehdejším soudruhem. Prostě jen dával zase věci tam, kde měly být a proto tu pracovalo tolik spokojených lidí.
Je tomu už velmi dávno a zdá se to dnes jako sen, že byla někdy vůbec taková doba, kdy se dalo podnikat v tom, v čem jste chtěli, kdy jste mohli dělat to, co jste z hloubi svého srdce chtěli a nemuseli jste mít na to papíry. Jak říkal pan předseda: „Když má někdo k něčemu vztah, nedá mu to a sám se vzdělává a naučí. Ale nemá-li vztah, nač je mi takový lékař? Jedním uchem mu to šlo tam a druhým ven. A jestli v tom viděli jeho rodiče šanci, jak synáčka zabezpečit, hluboce se mýlili. Takový člověk nebude mít všeobecnou vážnost, ale bude považovaný za nemehlo, lidé se budou jen bavit na jeho účet a říkat mu Acylpyrínek, Harbureta nebo Cvach.“
A ty vztahy, jak to bylo v práci příjemné, člověk se do ní zrovna těšil. Dívám se na láhev vína, nádherně tvarovanou a velmi podivně zdobenou, jež mi zdobí, coby doplněk, nábytek v obýváku. Vypadá jako nejdražší francouzské víno, je prázdná, ale přece plná něčeho zvláštního a neuvěřitelného. Podívám-li se na ni, nevzpomenu si jen na onu zázračnou práci u pana předsedy Ježíška, ale také na jeden večer, jednu oslavu, která přišla jako rána z čistého nebe onoho červnového dne...
,,Už ho vezou! Už ho vezou!“ ,,Lidi, už ho vezou, všeho nechte a pojďte se podívat!“ Co se to děje? Vyběhli jsme z kravína zadními vraty a dole pod námi v údolí asi dva kilometry jsme viděli obří náklaďáky, jak pomalu projíždí krajinou a na svých korbách vezou na části rozebraný aeroplán. Skutečné ohromné dopravní letadlo! „Co s tím bude předseda dělat?“ ptala se stará Hlávková. Mladá Jiřina se na ni obrátila a s vážnou tváří odpověděla: ,,Provozovat aerolinie!“ ,,Jiřino, ty seš zase hubatá!“ odsekla jí Hlávková a rozhlédla se kolem, jestli nezahlédne nějakou informovanou tvář, ale nezahlédla. ,,Snad, Jiřinko, nemáte pravdu! To by nám tady chybělo, víte, jaký tohle dělá randál?“ Jiřina se sama zalekla svého plácnutí. Jak by se však dalo letadlo ještě na něco jiného použít než na létání?
Teprve pohled zblízka ukázal, že se jedná o starý, vyřazený stroj, jež má nalétáno za sebou to svoje a sem za družstevníky přišel, aby zde v klidu dožil svoje dny v míru, poklidu a dobré pohodě. Celý ten náklad se složil na zelené louce nedaleko státní silnice. Hned druhý den zde jeřábem sestavovali technici letadlo do původní podoby a stavbaři budovali novou asfaltovou příjezdovou cestu i s velikým parkovištěm. Dole pod letadlem se hloubily základy hlubokého a rozlehlého sklepa, ve kterém bude ohromná vinotéka. ,,Předsedo, vy tajnůstkáři, tak tohle je tedy nápad!“ „Já ne, to ten náš nový kolega lékárník. Vždycky chtěl dělat barmana, teda letušku, ale bál se létání a takhle si to splní. Bude šéfovat tomuhle aeromotorestu a haldě krásných, mladých letušek. Dole bude vinotéka a tady už chlapi od Malce staví kuchyň.“ Stará dobrá Dakota byla pořád elegantní a vypadala naprosto úžasně. Architektka, která doopravdy vystudovala architekturu, připravovala návrh, jak to tady předělat na restauraci a vše konzultovala velmi odborně s panem lékárníkem a s jedním zedníkem, který měl umělecké školy. Ještě téhož večera měla paní architektka jasno a místní řemeslníci měli na tři týdny práci. Řada z brigádníků měla ještě prvorepublikové manýry, tak jim práce šla rychle od ruky a byla velmi kvalitní. Brzo byl tedy na světě nový podnik našeho milého družstva. A pak to přišlo. Slavnostní otevření.
Všichni jsme se na to velmi těšili a pěkně nás překvapilo, jak se sem mohlo vejít tak veliké množství družstevníků. Myslel jsem, že sedím v letadle, ale pak jsem zjistil, že můj stolek je v chodbičce vedoucí z kuchyně k letadlu. Byla také vybavena okny a měla také kulatý strop. K mému překvapení nebyla večeře v letadle jedinou atrakcí. To, co jsem pokládal za kuchyň, byla restaurační hala ve stylu řídící věže s pěkným výhledem na letadlo s dalším množstvím stolků pro hosty. Samotná kuchyně byla v přízemí, odkud se dalo sejít ještě níže právě do nového, vinného sklepení. A odtud se nosily vína jak do zděných prostor nové atrakce, tak i do skutečného, kdysi létajícího, duralového orla oblohy. Děcka, která si sem družstevníci vzali, nevěděla, zda mít stolek raději v letadle nebo ve věži, protože odsud se mohla dívat na letadlo a druhou stěnu tvořily veliké modely letadel, ze kterých nemohli odtrhnout oči ani mnozí dospělí, zvláště chlapi.
Čas běžel, děcka šla spát a zůstal zde už jen malý hlouček lidí z družstva, takové to zdravé, tvořivé jádro, co vytváří tu živoucí duši pracoviště. Seděli jsme v letadle a cítili, jak s ním mírně cvičí silné poryvy větru začínající bouře. Bylo to velmi romantické. Na slavnostní otevření přijela i televize a předseda Ježíšek zapnul noční zprávy a tam ukazovali záběry naší nové restaurace – našeho krásného letadla a moc pěkně tam o nás mluvili. Zprávy ještě ve stylu kde je co pěkného, nového, co se komu podařilo.
No a pak se to stalo. Došlo víno a tak jsem se nabídl, že zajdu do sklepa pro další. Bývalý lékárník s předsedou Ježíškem mi vysvětlovali cestu, abych nezabloudil. Nebylo totiž samo sebou, že je zde nový, velkokapacitní, vinný sklep. Při stavbě základů nového sklepa totiž stavaři narazili na staré, kamenné a cihlové podzemní chodby. A tak je nyní v podzemí jeden ohromný labyrint nových a starých sklepních prostor. ,,Tak teď pánové už nemohu zabloudit. Nic na tom není. Dolů, doprava, doleva, doleva, dolů, doprava a třikrát doleva. Na konci chodby schodištěm nahoru, pak chodbou dolů, doprava dvakrát a doleva jednou!“ přepapouškoval jsem a sledoval spokojenost v jejich očích. ,,No to je jasné, co bych na tom měl splést!“ dodal jsem sebejistě a vykročil.
Ale po prvních doprava doleva jsem už byl na rozpacích. „Přece zde ale nemohli za tak málo měsíců vybudovat labyrint hodný Mínotaura.“ zabručel jsem si jen tak pro sebe a vydal se dál. Bloumal jsem podzemím nazdařbůh, míjel stojany plné zrajícího vína a hledal sál s těmi regály s vínem, jež je již dozrálé a ke konzumaci nejvhodnější. Někde bych tu měl narazit na místnost s nápisem ,,Vinný archív“ a budu doma. Jenže zatím... pořád nové a nové chodby a dokonce ani ne nové. Dostal jsem se do velmi starých chodeb a tady konečně na konci jedné z nich byla jedna veliká místnost s řadou sloupů uvnitř. A jaké tu jsou krásné stropy, rozbíhají se od sloupů a valí se přes sebe v obloucích jako v nějakém gotickém kostele. Kdyby tu byl náš grafik nebo architektka, jistě by řekli, že je to nějaká speciální křížová klenba nebo ještě něco složitějšího a vše jen z cihel a kamení. Tedy uf... jen tohle je zážitek. A ty starodávné regály plné dobových vinět. Kde proboha vedení sehnalo takové regály. Tohle by snad dnes ani nikdo nedokázal vyřezat. Tolik řemeslné práce, těch ozdob! A viněty, pletené rákosové obaly, ty tvary lahví. ,,Jak z historického filmu!“ vydechl jsem nahlas.
,,Tak to jste mne chlapci z vedení dostali, tak nádherný sklep jsem ještě neviděl!“ pronesl jsem, když jsem naléval víno. Oni spokojení, že jsem spokojený a já spokojený, že jsou oni spokojení. Jak vzájemně spokojené.
,,Tohle víno je daleko lepší, než to naše!“ najednou se zastavil předseda, ale už i ostatní lidé voněli ke svým sklenicím, ochutnávali a nevěřícně kroutili hlavami. ,,Cos nám to ty zmetku nalil!“ rozčílil se jeden z náměstků, který vrávoravě povstal. Vyčítavě se na mě díval a pokračoval: ,,Ve francii jsem byl, v Itálii jsem byl a nikde, poslouchej, nikde nebyly lepší vína, než děláme tady u nás. Jo mohly být stejný, ale nebyly lepší! A najednou si přineseš vlastní vína ve vlastních flaškách a pěkně mi rozsekáš jediným douškem všechno, v co jsem kdy věřil! To tvoje víno je o dvě, tři třídy lepší, než ty nejlepší světový značky! Ty parchante, kdes to vzal!? Co je to vůbec za vína?!“ vyčítavě se na mě podíval, majíc v očí slzy.
Zaraženě jsem stál, všechny oči se na mě dívaly a já jsem ze sebe jen vykoktal něco jako: ,,To... to... to je přeci naše víno, tohle jsem donesl ze sklepa, z toho krásnýho, sklepního sálu, je plný takových dalších vín! Jsou tam tisíce takových flaší!“
Najednou a nevím, kde se to ve mně vzalo, rozčílil jsem se. ,,Si snad ze mě děláte prdel! Poslali jste mě pro tohle víno, tak je tu máte a určitě jste to na mě celé nachystali! Prostě asi máte nějakou novou recepturu historických vín a tohle je premiéra! Ale mě nenapálíte!“
,,Kde že jsi to našel?“ zavolal na mne předseda. ,,No dole ve sklepě!“ A už jsem vedl celou tu společnost netrpělivých a nervózních lidí a bloudil jsem sklepeními ve snaze narazit na místo, odkud jsem přinesl bedýnku historického, převynikajícího vína. Najednou tu stojím, sál je prázdný, kolem stěn jen staré, rozpadající se regály. Dřevo zpola strávené červotočem a houbou, prázdné a rozbité láhve, svinčík na zemi.
Nabrali jsme víno z toho správného, oficiálního sklepa a vrátili se zpět do letadla. Musel jsem se dušovat a přísahat ale hodinu, že to není můj osobní žertík, než mi všichni uvěřili. Všichni byli jako zařezaní a měli po náladě. Ochutnávali vína, která by stála možná miliony po láhvi. Nadšení, že děláme dobrá vína, vystřídalo zklamání po srovnání s tím, co jsem přinesl z tajemného sklepení. Na vína, která jsme přinesli nyní, už nikdo neměl chuť.
,,Asi... asi se to dá vysvětlit,“ prořízl ticho vedoucí technik. ,, Asi se něco ve vesmíru... ehm... prostě naše zeměkoule i slunce, celá soustava, všechno to pořád letí prostorem a možná... chápete, ne? Nějaká časová zpětná vlna. No a pak na chvilku tam byla ta vína jako kdysi v nějakém 16. či 17. století a náš mladej agronom tady je nabral. To je celý!“
Vysvětlení, jakkoli přitažené za vlasy, bylo pořád lepší, než že za tím stojí nějací ufouni či zlé síly zakletých sklepních duchů.
Chuť do práce na vinicích ale byla najednou ta tam. Dotkli jsme se hvězd a přestalo nás bavit chodit po staré zemi. Všechno z nás spadlo v jediném okamžiku. Jako když žije dítě v představě, že celý svět je jen jeho víska a okolí jeho rodného kraje a pak ve francouzském filmu s Belmondem nevěřícně zírá na exotické kraje. Pak se mu mohou kupky sena na polích zdát velmi fádní oproti vzrostlým palmám a modř tropického moře hravě přebije hnědavě bahnitou vodu místního rybníka. Měli jsme hlavy v dlaních a nikdo hodiny nemluvil. Snad bylo už tak půl čtvrté ráno, když předseda Ježíšek narovnal hlavu, usmál se, promnul si oči i tvář dlaní a pronesl pro mě velmi památnou větu. Tehdy jsem si uvědomil, proč je to tak vzácný člověk, co je na něm tak charismatického a proč mi bylo s tímto člověkem vždy tak dobře a ctil jsem jej i všechno, co vytvořil a co kdy řekl nebo udělal. Narovnal se, odsunul si židličku, vstal a uchopil jednu z těch nádherných flašek do ruky.
,,Stalo se stalo, chlapi, to už je hold osud.“ Chvíli byla pauza. Když viděl, že mu všichni naslouchají, nadechl se: ,,Možná opravdu byl tady mladej v minulosti a přinesl nám to nejlepší víno. Ale neznamená to, že nám odnesl chuť do práce. Proč si hned myslet, že tohle se dnes už nedokáže a že hodíme raději flintu do žita! Možná je to požehnání, možná je to výzva, kterou nám osud nachystal, abychom se pochlapili a pustili se do práce, studovali staré receptury, procházeli písemné archívy, bádali v minulosti. Prostě neseděli na zadku a neplácali se jen po zádech.“
,,A možná,“ pokračoval předseda dál ,,možná, že tady mladej agronom vůbec nebyl v minulosti, ale v budoucnosti. Možná, že nás právě tato dnešní zkušenost nakopne a třeba mezi nás přijde náhodou nějakým zázrakem někdo, kdo se vyzná v archivech, kdo rozumí archeologii a historii a bude chtít vyzkoušet udělat víno jinak. A my dole přebudujem starý sklepní sál v historický archív a necháme ručně vyrábět flašky podle starých muzejních vzorů a také vyrábět vína podle starých receptur. A pak za pět deset let do toho sklepa, kam se dnes dostal jediný člověk, budeme moci chodit všichni, jak jsme tady!“
Teď je jen na vás, jak se k tomu postavíte. Mně už také mnoho z mojí práce omrzelo a možná jsem právě dneska potřeboval takový štulec, abych se nadchnul pro nějaký pořádně obtížný úkol, který je hodný právě mě, protože já nejsem jen tak někdo, ale jsem někdo. A kdo si myslí, že je také někdo, je u mě vítán. Zítra ráno o půl osmé v kanceláři. Je tu nový úkol a prostě s nadšením do něho!“
Ráno jsem byl v kanceláři mezi prvníma, ještě se nezačalo a vzhledem ke včerejšku tu asi budou nějaké ty minutky zpoždění. Sedím za velkým stolem v zasedačce a poslouchám, co se děje za dveřmi sekretářky předsedy. Protože je tu ticho, je slyšet každé slůvko. Právě před chvilkou sem přišla jedna absolventka filozofické fakulty. Slyšel jsem rozhovor mezi ní a sekretářkou. ,,A copak máte slečno za školy?“ ,,Dělala jsem historii a archeologii, odpovídala jí nová zájemkyně o zaměstnání. ,,Také jsem nastoupila do městského muzea a pak do krajského, ale to není ono, bavilo by mě nějak dávat historii smysl. Hledat nějaké staré artefakty, třeba pátrat po starých recepturách u jídel, vín či řemesel a nějak to dávat znovu do života. Aby to bylo prostě zase živé a přinášelo to radost a užitek lidem v okolí. Nechci se zahrabat a držet historii za sklem vitríny!“ Zatímco jsem s úsměvem poslouchal rozhovor žen, vzpomněl jsem si na to, jak se předseda oháněl atheismem a poukazoval na práci, ale začal jsem pochybovat o jeho slovech, protože zázrakem možná bylo to, že k němu přicházeli žádat o práci právě takový lidé, které zrovna potřeboval. To jsem si myslel tehdy. Dnes, když se dívám na svět kolem sebe a vidím tolik vzácných lidí, kteří něco chtějí a o něco se zajímají a jak se zcela míjí se společností, musím si přiznat, že nebylo zázračné, kolik schopných lidí se zájmem pro něco bylo a je stále, ale že byl tehdy v těch dobách zázrakem člověk, který jim dokázal dát prostor, čas a důvěru a dokázal se radovat z jejich úspěchu a podporovat je.
Все темы данного раздела:
Barviva v obydlí na Písečném vrchu u Bečova v Čechách
Archeologický průzkum lokality prováděný Janem Fridrichem pod skalním převisem zaznamenal mimo ohniště také unikát
Obydlí v Lazaret ve Francii
Na jihu Francie byla prozkoumána jeskyně Lazaret, kde při jedné stěně byla postavena před 150 000 lety chata. Archeologové určili
Kultury středního paleolitu
Na Moravě rozlišují archeologové v materiálu kamenných nástrojů tři hlavní neandrtálské kultury - nejstarší k
Konstrukce zbraní - střely pro luk
Jeden kamenný artefakt z Königsaue (vpravo dole) je dokonce tak drobný, že by mohl být i hrotem pro šíp, vystřelovaný lukem. Potíž
Bilzingsleben - střední Německo před 350 tisíci roky
V sedmdesátých letech probíhal na německé lokalitě Bilzingsleben rozsáhlý archeologický průzkum, vedený dnes j
Lovec z Shöningenu
Vedle velkého oštěpu na velkou zvěř se používaly na malá zvířata, především pak na vodní ptá
Práce s mikrolitem
Jako nehet neskutečně drobné, mikrolitické nástroje, navíc opatřené i retuší na okrajích z naleziště B
Zpátky na Moravu
Přes 600 tisíc let stará kost ze sídliště dávných lidí z brněnské Stránské skály. Věj&
Geometrizující rovnoběžné rýhy na kostech ze staropaleolitické lokality Bilzingsleben
V konstrukci létajících zbraní jsme poznali konstruktérského ducha někdejších evropských erektů. Přesv
CIVILIZACE AURIGNACIENU
Éra přechodných kultur a éra velkých evropských loveckých civilizací severského typu 40 000 - 30 000 let
Svět na úsvitu mladého paleolitu mimo Evropu
Práce v dolech(rekonstrukční napodobenina)
Asi před 38–35 tisíci lety v Egyptě vznikají první skuteč
Italský gravettien
Zoomorfní maska(rekonstrukční transformace plaketky)
Italský gravettien je pro gravettology ve světě pojem, znám
Západoevropský gravettien
Portrét dámy z Brasempoy(rekonstrukční transformace skulptury)
Západoevropský gravettien - od Walesu v jižn&ia
Zlomky sošek a jejich částečná rekonstrukce
Archeologie samozřejmě stále neobjevuje jen sošky jakoby vystřižené z filmů Indiana Jones nebo Lovci pokladů, většinou tot
Východoevropský gravettien
Muž ze Sungiru (užitá rekonstrukční transformace)
Východoevropský gravettien je pojmem pro gravettology cel&eacu
Archeologický objev, který úplně změnil náš pohled na dávné lidi
Vykopávky v Památníku mladého paleolitu u potoka Sungir nedaleko Moskvy poskytly nejfantastičtější a nejnečekanějš&i
Portréty muže a dětí ze Sungiru podle lebek
Michal Michajlovič Gerasimov udělal portrét muže a jeho spolupracovníci vytvořili portréty dětí. V sádrové i v kov
Rekonstrukční transformace unikátního dětského sungirského dvojhrobu
Rekonstrukční metamorfóza současné archeologické situace dětského sungirského dvojhrobu do stavu v době průbě
Kostěnkien a kostěnkovsko-avdějevská kultura
V kostěnkovském obydlí(rekonstrukční imitace, zdobné řemínky žen vycházejí z podkladů nalezených so
Venuše kostěnkienu
Na rekonstrukční metamorfóze je především jasné, že je zcela respektována úprava vlasů a horizontálně
Maltsko-bureťská kultura
Tato arktická středosibiřská kultura ze samého centra Asie byla kupodivu také stále provázena mnohými prvky gravettienu. Maltsko-Bureť
Konstrukční, řemeslná a umělecká úroveň v gravettienu
Drobné ukázky perfektního řemeslného zpracování tvrdého materiálu (slonovina, parohovina
Vizáž gravettienců – persona
Gravettienci se nám jeví jako lidé, kteří dbali na to, aby udělali dobrý už i první dojem na cizince i na sebe navzájem. Sošky z
LOV MALÝCH A STŘEDNÍCH ZVÍŘAT
Prořezávací hroty(rekonstrukční transformace)
I.Jednou z nejstrašnějších zbraní lovců-sto
Prořezávací hrot s pilečkou
III.Pak lovec vystřelí šíp, který pronikne hluboko do těla zvířete a pokud jej rovnou nezabije, prchající zví&#
Lov na mamuty se speciálním hrotem
Pavlovienci byli jedněmi z nelepších lovců na světě. Jejich vlastní zuby prozrazují, že nikdy netrpěli hladem. Jejich tajemství tkv&ia
POHŘEBNÍ RITUÁLY
Velká hrobka pro druhotný pohřeb v Předmostí(rekonstrukční napodobenina)
Právě Morava dala světu největ
Otisky textilu v úlomcích pálené a nepálené hlíny
Mezi charakteristickou lidskou tvořivost patří výroba textilu a košíkování. Nikde na světě není žádn&e
Broušení kamene
Broušení kamene patří do charakteristického řemeslného zpracování. V pavlovienu ve své době to byla výjimečně p
Wilendorf-kostěnkien
je následná gravettienská kultura společná územím jižního Polska, Moravy, severního Rakouska a Slovenska z období kolem 26 5
Tábor lovců sobů z Petersfelsu
Další obraz nás zavede do jihozápadního Německa na světoznámou mladopaleolitickou lokalitu Petersfels u Engenu. Úzké
Východní Evropa v nejmladší fázi mladého paleolitu
,,Miss meandr" obraz dívky s náramkem(rek. napodobenina)
Jednou z nejznámějších lokalit z poslední f&aacu
Pozdní paleolit před 11 500–10 000 lety
Údobí lovců a sběračů
Tábor lovců a sběračů na Dřínové(rekonstrukčn&i
HOLOCÉNNÍ KULTURY I. - kultury posledních 10 000 let
Neolit (mladší doba kamenná) - éra prvních zemědělců
Kvalifikovaná rekonstrukční představa - pro
Kultura MMK - kultura s moravskou malovanou keramikou
(někdy označovaná jako kultura s moravsko-slovenskou malovanou keramikou)
Jedná se o výraznou neolitickou kulturu s ústředím na jižn&
HOLOCÉNNÍ KULTURY II. - kultury běžně zpracovávájící kovy
Mladší doba bronzová
Rekonstrukční kvalifikovaná představa - pro Muzeum hlavního města Prahy (tato tónov&
Rekonstrukce kostrového hrobu 111(HK), Vojkovice 1994
V archeologickém materiálu odhalujeme výrazný vliv široké sítě obchodu. Sledujeme vliv jedné kultury na druhou, přede
Keltský bojovník z Blučiny
Legendární archeologické naleziště na Blučině u Brna přineslo i pohřeb tohoto keltského bojovníka. Spona na rameni, kratičk&yac
Hrob germánského velmože z Blučiny u Brna
Hrob germánského velmože z doby stěhování národů z Blučiny u Brna. Mimo kostry muže se dochovaly tyto artefakty: spona na rameni, z&aacut
Doba hradištní - ranný středověk
Kvalifikovaná rekonstrukční představa - pro Muzeum hlavního města Prahy (tónový obraz vznikl ve spolupráci s archeologem Martinem Hlo
STARÁ MORAVA
Moravský velmož
Obraz moravského velmože s nádherně tauzovanou rukojetí meče vyvolává u mnohých div&aa
STARŠÍ OBDOBÍ STARÉHO PALEOLITU
Pěstní klín z hrubého materiálu. Vpravo pak je sférické jádro někdy označované jako sféroid, tj. vla
MLADŠÍ OBDOBÍ STARÉHO PALEOLITU
Rovoběžné vrypy na kosti slona, opakované rytí do tvaru obdélníku, pěstní klín, vrtáček, pilka, no&
STŘEDNÍ PALEOLIT 300 tisíc let–40 tisíc let
Pěstní klín. Na jeho hraně je krásně vidět pravidelná vlnovka, vzniklá pravidelným střídání
PŘECHODNÉ KULTURY existovaly před 40–35 tisíci lety
Éra velké řady kultur, z nichž některé byly neseny neandrtálci, jiné sapienty. Nejvýznamnější neandrtálskou kulturou
UMĚNÍ MLADÉHO PALEOLITU 35 000–11 500 tisíc let
Umění bylo nesenopředevším už jen jedním typem člověka - sapientem - moderním člověkem. Aby
AURIGNACIEN
Lví člověk, figurky koníka, mamutka, zubra a orant - Vogelhert Německo, závěsné provrtané zuby jako ozdoba - Mladeč -
MAGDALENIEN
Madlénské venuše v soškách a jako rytiny, zdobení hlavice vrhače kopí - zápasící kozorožci, kresba kon
MEZOLIT
Srovnáním tohoto období s předcházejícím obdobím paleolitu snadněji pochopíme obě epochy. Mezolit
SROVNÁVACÍ MATERIÁL - OBECNÉ CHARAKTERISTIKY UMĚNÍ NÁSLEDNÝCH KULTUR HOLOCÉNU
(Holocén je datován od 12 tisíc let do současnosti)
S velkým počtem lidí mizí přímá
STARŠÍ OBDOBÍ STARÉHO PALEOLITU
- Datace: Před 1 mil. let
- Nositel kultur: v Evropě Homo antecessor, ten je před 700–600 tisíci roky střídán for
MLADŠÍ OBDOBÍ STARÉHO PALEOLITU
- Datace: před 400–300 tis. roky
- Nositel kultur - Homo heidelbergensis: kultura lovců velkých zvířat (koně, zubři
STŘEDNÍ PALEOLIT 300 tisíc let–40 tisíc let
- Nositel kultur: neandrtálec, před 50–60 tisíci roky dobývají moderní lidé - sapienti Austrálii (znalosti mořeplavby).
PŘECHODNÉ KULTURY EXISTOVALY PŘED 40–35 tisíci lety
- Nositel kultur v Evropě: neandrtálec (kultura chatelperronien, u nás szeletien), sapienti (u nás bohunicien, nejstarší aurignacien)→m&
UMĚNÍ MLADÉHO PALEOLITU 35 000–11 500 tisíc let
- Nositel kultur: sapienti – v Evropě většinou velké kultury severského typu (aurignacien, gravettien, magdalenien a solutren, ně
AURIGNACIEN
- Datace: 35–30 tisíc let
- Nositel kultur: sapienti, panevropská kultura, klima podobné dnešnímu.
- V&y
MAGDALENIEN
- Datace:20–12 500 tisíc let, západní a střední Evropa
- Nositel kultur: sapienti – lovci severského typu (lov&iac
MEZOLIT 10 000–5 500 př. n. l.
- v Evropě končí lov velkých zvířat (mamut, srstnatý nosorožec) – vymizel i lov sobů a koní – oteplení. Soustř
NEOLIT 10 000 Blízký východ, 6 000 střední Evropa–4 000 př. n. l.
-Hlavní jezrno→lidé mají méně času, jsou drobní, omezuje se doba laktace→více dětí→výrazn&y
NÁSLEDNÉ KULTURY HOLOCÉNU
- Velmi tvrdé upevňování hierarchizace (+ bouření utlačovaných).
- Mizí přímá sociální vazba, miz&
Uacute;vod do dějepisu - kulturní antropologie a historie
Dějepis je nejčastěji chápán a předkládán ve školách jako sled událostí ve společnosti a to udá
Teorie vzniku člověka - Adam a Eva, primitivní pračlověk, věda
Příběh vzniku člověka i světa, tj. kosmologie se ve všech kulturách předává jako ucelená a hotová konst
Zneužití evolučních ,,teorií“ v minulosti
Mytologie přírodních národů nabádají a vychovávají člověka ke spolupráci, sdílení a pomoci. Skoro to vypad&
Co je to kulturní chování? Co je to Kultura?
Obecně se můžeme setkat se starší a antropocentrizující představou, že kultura je určitá mimořádná estetická
Co je to politika, instituce, právo?
O politice slyšíme dnes velmi často, proto ji pak spíše řadíme jako novodobější součást lidstva. Nicméně je dob"
Místo paleolitického člověka v dějinách lidstva
Změna pohledu na paleolitického člověka, která proběhla mezi specializovanými odborníky (paleolitiky) ve světě ještě koncem 20. s
Lovci sběrači
V druhé polovině 20. století se mezi paleolitiky rozšířily informace z etnografie o lovecko-sběračských společnostech, kdy se zjistilo,
Komplexní lovci sběrači
Jestliže už samotným seznámením se s etnografickými poznatky se změnil obraz lovecko sběračských společností natolik, že
Komplexní lovci a sběrači v minulosti
Moravský gravettien, zvaný též pavlovien, je doložen jak kulturními předměty, tak kosterním materiálem. Z výbrusů zubů
Symboly
Člověk, stejně jako řada dalších tvorů, reaguje na symboliku řeči těla a sám svým postojem a úpravou zevnějšku zas
Uplatnění geometrie
Pro tvořivost je taktéž důležitý smysl pro geometrický projev jemné motoriky. Na rozdíl od lidoopů je lidská kresba - rukopis geom
Smysl pro kuriozity
Pochopitelně, že u moderního člověka sledujeme ocenění exotických předmětů spojené s dálkami a atraktivním nevš
Jemná motorika
Pro typicky lidské chování je příznačná jemná motorika. To je koncentrace smyslů spojená s ovládáním rukou tak,
Fyziologie - co vytváří člověka?
Vznik člověka je determinován tím, co si představujeme pod pojmem člověk a co jej podle nás charakterizuje. Takové názory jsou různ&
Variabilita kultur
Kultury, které vytvářejí lidé, jsou a byly velmi rozmanité. Rozmanitost je vlastnost kultur, podobně jako jsou rozmanití a individuáln&iac
Starý paleolit
Provází formy člověka Homo Heidelbergensis na lokalitách Atapuerca (Španělsko), Bilzingsleben a Scheningen (Německo), Stránská Ská
Střední paleolit
Königsaue, Lebenstedt (Německo), Bečov (Čechy), Kůlna (Morava). Éra, kdy byly v tehdejší Evropě kultury neseny lidskou formou známou jako nea
Přechodné kultury
Přední Východ, Morava. Na území předního východu se asi před 40 tisíci lety objevuje vedle mousterienské kultury (charakterizo
Mladý paleolit
Charakteristickým rysem jsou mladopaleolitické technologie štípání kamene z připraveného silicitového jádra, otevření s
Aurignacien
Je nejstarší panevropská kultura moderního člověka v Evropě. Nejstarší data přesahují 35 tisíc let a končí př
Gravettien
Druhá panevropská mladopaleolitická kultura. Nejdéle trvající a územně největší civilizace severského loveckého
Moravský gravettien - někdy nazývaný pavlovien
Ten je ve světě známý od konce 19. století nálezem pohřbu 20 jedinců a tábořištěm plným mamutích kostí a s
Magdalenien
Veliká západoevropská civilizace severského loveckého typu. Objevuje se po velkém glaciálním maximu někdy před 20 000 lety, ve st&#
Pozdní paleolit
Závěr severského mladého paleolitu se pochopitelně odvíjí od postupného oteplování, které začalo přibližn
Mezolit (střední doba kamenná nebo též nazýván epipaleolit) s datací10 000–5 500 př. n. l.
Je ve skutečnosti pokračováním mladopaleolitického způsobu života ve změněných podmínkách. Především doch&aa
SROVNÁVACÍ MATERIÁL - OBECNÉ CHARAKTERISTIKY UMĚNÍ NÁSLEDNÝCH KULTUR HOLOCÉNU
(Holocén je datován od 12 tisíc let do současnosti)
S velkým počtem lidí mizí přímá
Přílohy
Některé důležité domácí publikace: Jan Jelínek - Velký obrazový atlas pravěkého člo
Uacute;vod - dva přístupy
Chceme-li si udělat představu o chování evropských forem člověka druhu Homo antecessor můžeme se vydat dvěma směry. Jeden smě
Tvořivost
Představy o chování antecessorů se také týkají i podoby jejich tvořivosti. Obecně lze o tvořivosti říci, že se vyskytuje
Hypertrofická tvořivost
Zatímco má běžná tvořivost své určité limity daleko rozvinutější a plastičtější je hypertrofická
Senzitizace
Přitomhypertofická tvořivost je jen určitou formou známé a velmi rozšířené tvořivosti. Jako příčina hypertrofick&ea
Dlouhodobá rozvinutá trpělivost
Při konzultaci o chování lidí a šimpanzů mne Mgr. Jana Kantorová (Zoologická zahrada v Brně Bystrci) upozorňovala na veliký rozd&i
Rukopis
Velmi výmluvné je porovnání rukopisu evropského Homo antecessor s dnešními lidoopi. V materiálech (Jeřábková, Van
Závěr
Hodnocení některých velmi důležitých oblastí v chování evropských antecessorů jako je rozvinutá (hypertrofická) tv
Literatura
Bičík Vítězslav, Fraňková Slávka: Srovnávací psychologie a základy etologie. Universita.
Mania Deitrich, Dietzel Adel
Edward O.Wilson
Psycholog na přírodovědě Harwardské university Eduard O.Wilson, spoluzakladatel sociobiologie předložil ve své knize O lidské přirozenos
Psychoanalytik Carl Gustav Jung
Z tohoto období jsem zpracoval materiál pro připravovanou internetovou publikaci v Antroparku – Personu gravettienu, pojednávající o stanoven
Kubistická, dekorativně popisná a geometrická venuše
U sošek se pro práci nehodily jak ty, které byly zpracované kubisticky blokovitě, pro neexistenci detailu a nehodily se ani ty příliš
Uacute;ČESY
Malta na Sibiři (nejmladší fáze mladého paleolitu, zřejmě vliv gravettienské tradice)
POKRÝVKY HLAVY
Brno, jih centrální Moravy (střední fáze mladého paleolitu - gravettien)
Sungir v Rusku (st
DEKORATIVNÍ PÁSKY A ŘEMÍNKY
Kostěnki, východní Evropa (střední fáze mladého paleolitu - gravettien)
Kostěnki,
SOŠKY
Bureť na Sibiři (nejmladší fáze mladého paleolitu, zřejmě vliv gravettienské tradice /identický kánon proporcí/)
TEXTILIE
Pavlovienské textilie (volná rekonstrukční napodobenina) (střední fáze mladého paleolitu - gravettien)
Uacute;ČESY, DEKORATIVNÍ UMĚNÍ, TKANÍ A ZDOBENÍ TĚLA
U archeologických materiálů tedy registrujeme personu v účesech, v tělních ozdobách - nejčastěji horizontáln&iacut
STÍN PERSONY
K personě gravettienu musíme přičíst i hygienu a výchovu k čistotě. Tuto oblast můžeme plně aplikovat pro lidské
V posledních 10ti letech se intenzívně zkoumala.
Obrázek vpravo - na prvním obrázku vidíme dochovaný a už vlastně velmi pracně restaurovaný zbytek relativně velké mu&
ZVÍŘATA SEVERU
Mamut severní (Mammuthus primigenius)
Mamut je patrně nejlegendárnějším savcem pravěku. Ne
O autorovi
Libor Balák je tvůrcem mnoha scénářů a komiksů z 80. a 90. let s historickou tématikou. V roce 2000
Libor Balák
Úvodem patří zvláštní poděkování za rady a poznámky ke koncepci a skladbě rom
SPRÁVNÉ DĚVČE
Jak malá a křehká jsou ta stvoření, jak slabá, jak na pohled zdají se př&iacu
VÝPRAVA
A tehdy Kaitós sledoval let ptáka, studoval jeho peří i tvar křídel a ze dřeva vyřezával malá křidélka.
AS BOJE
Šedá obloha, spousta zvláštních dní, v nich slunce svítí za obzor
a hvězdy září divnou tmou, všec
VE ZNAMENÍ DÁLEK
Lovec projel velká území, rozlité, klidné vodní plochy i prudké, bouřlivé peřeje, nesčíslněkr&aacu
V ZAJETÍ SNĚHU
Gomepsis se vracela nazpět k tunelu pod převisem, který ji v noci zasypal sněhem. Už začalo svítat a tak by nemělo b&yacu
VŮNĚ JIHU
Tak nádherné je dívat se na moře. Po tolika letech ho mnozí znovu viděli a na ten pohled nedokázali zapomenout. Ná
NÁVRAT SYNA
Opustili jsme Lovce, když se se svěšenou hlavou ubíral s pomalovaným balíkem k rodině svého, dnes již mrtv&eacut
ZA OPONOU SVĚTA
V ten den orel odletí, v ten den lev odejde, v ten den budeš sám, v tu hodinu tě všichni opustí a i ty opustíš s&a
ZAJATCI SNĚHU
Gomepsis se ráno probudila, vystrčila ven hlavu z rukávu a přemýšlela. Byla na sebe hrdá, co všechno zvládla.
BOUŘE
A tak se zase konečně dostávám k tomu, abych vylíčil, co se dělo na výpravě Katáriů. Myslím,
SOUMRAK MOCNÝCH
Starý Šal Katário řádil jak pominutý. Běhal po své jurtě od jednoho rohu ke druhému, od jedné st
SNĚHOVÁ PRINCEZNA
Gomepsis vyhrabala svoje zasypané, zmrzlé soby. Stali se tak i po smrti zvířaty, která slouží. Rozdělala oheň
VOLNÝ JAKO PTÁK
Duch Dakavana běhá volně po světě nepoučen, ani neví jak a co vlastně může a kam až sahá jeho moc. Nahlí&
HISTORIE
To ráno bylo jako jiné. Výprava se plahočila se svým nákladem na lodích i na zádech zpět domů. Cesta
TVANICE
,,To je víc než dobrý nápad,“ pochvaloval si velitel Lovcových pronásledovatelů. ,,A co?“ vyptával se
Smlouva s Ďáblem
Menaur Zixis si lačným zrakem prohlíží fantastickou řemeslnou práci ozdob hrázdění Šalových
TVANICE II
,,To u nás žijí lidé, kteří mají po dávných předcích kulaté oči i nosy a zezadu je
NÁVRAT
Sedí si na malém prostranství před vyvráceným stromem a pozoruje lesostep před sebou. Lovec je teď na vyvý&#
LOV NA MAMUTA
Tři lovci se tehdy vypravili na lov mamutů. Pro jejich lov užili speciální oděvy, které nadlouho uschovali ve velké m
OBR A STAŘEC
„Je to prastarý příběh, velmi prastarý příběh,“ začal stařík pomalu. „Stal se totiž již p&
ZA GOMEPSIS
Lovec sedí smutný, oči má plné slz. ,,Zase se mi, dědečku, zdál ten strašný sen o Gomepsis. Poř&aa
V MOCI MOCNÝCH
Bylo to přesně, jak Lovcův dědeček odhadl. Šprýmař byl všemi mastmi mazaný podvodníček, který
ZÁPAS
Je ráno. Někdo nadává a kope do ležící postavy pod rohoží u stromu, kam se uvazují zápasn&iacu
Probuzení Ducha
Dakavan se snažil provázet svého přítele a být mu nápomocen. Zaháněl zlé sny, našeptával
PŘEROZDÁVÁNÍ KARET
Šala jsme právě zastihli ve svém živlu. Cestuje a cestuje, domlouvá a smlouvá, z jalové krávy by vymá
HOŘÍCÍ HORA
Naproti tomu Gátové jásají. Vytrženi ze všedních starostí, řeší úplně lidskou ud&aac
Na ÚsvitU Velkého kouzla
Jako opilý se Duch Dakavana vypotácel zpět na svět do slunečního svitu mezi stromy. Lehl si zmoženě do trávy a h
HOŘÍCÍ HORA II
Šal je jako zbavený vlastní vůle. Cítí jen nezměrnou bolest, která jej zcela pohltila. Nevnímá nic a
SÍŇ TEMNOTY
Lasagel, Lasagel amnetop Sakri san the sapte san. Vzbuďte se vy, kteří nevidíte sny kolem sebe. Cožpak neslyšíš #
V ZÁŘI MODRÉHO ZÁZRAKU
Když ráno vstává, naplňuje ho Duch neporazitelnosti. Když uléhá, naplňuje ho Duch bdělosti, když
MALÁ OCHUTNÁVKA
Děti měly ze svého objevu velkou radost a chtěly se co nejdřív vrátit zpět k rodinám. Musí jít rychle, cesta bude
PROLOMENÍ ČASU
Zapomeň na svět. Zapomeň kdo jsi, kým jsi a že vůbec jsi. Zapomeň na své přátele i nepřátele, na událos
BŘEMENO LÁSKY
,,Tanama gesadunaeurata un kusamana tuedla tutuapa, sei gesanuma i gesanuma terresatauta getthch kapana un sema erarataina it slepanta la se i to gereata inumathuseata. Raiteseph
PÁD
,,Sagasnagtca tsusangtsa natc sic notc tci plang pung tsut pigru sagsznatc, suma cest sunagartc…“
,,Pokud tvé srdce nežije pro lidi, kteří
Uacute;vod
Konečně se ve dveřích objeví malá postava staříka a zve nás dál. Je to místní šaman a záro
Povídka první - Pán světa
Tentokrát poryv větru vytrhl ze země mračna sněhu a roztočil je tím nejdivočejším způsobem. Hnal je n&ia
Povídka druhá - Návštěva
V tom roce bylo zjara velice nevlídno, velmi často fičel strašný vítr a také nezřídka pršelo. Starý
Povídka třetí - Lepší děti
Jakže jsem se stal náčelníkem tak velikého kmene? A proč už u nás nejsou žádní urození lid&
Povídka čtvrtá - Belemnit
Ohromné je moře, jeho masy vody jsou nezměrné, jeho břehy daleko a kam se podíváš jen samá voda, voda a voda. Když se pot
Povídka pátá - Nahota
Ono se řekne venuše, venuše, ale ono to není jen tak. Každé písmenko, každá hláska, každičk&aac
Povídka šestá - Atabara
Když cizinec tenkrát procházel tím krajem, byl vděčný, když se mohl svézt s projíždějícími sob&
Malé povídky velkého génia
Je to jasné a je to tady, nic se nedá dělat ani odkládat. Svět šoubyznysu je tvrd
Povídka první - Korida
Né, nebyl jsem ve Španělsku, ale bylo to v Brně. Byli jsme mladí, byli jsme smělí patřil nám, celý svět. Nosili jsme
Povídka druhá - Matrona
O infarktu na schodech, o jedné moc a moc tlusté paní a moc a moc zlých jazycích.
Zlé jazyky pomlouvají, říkaj&
Povídka třetí - Za čím stojí oblečení?
Někdy jsou relativně zanedbatelné drobnosti předzvěstí příštích velkých věcí, velk&yacut
Povídka čtvrtá - Štvanice
Jednou zcela sám zamířil nejmenovaný paleontolog z nejmenované instituce na naši již zmiňovanou ,,přímo&#
Povídka pátá - Nebeští konstruktéři
Díl první
Přemýšleli jste, jak asi vypadá svět tam na druhé straně? Až se projd
Povídka šestá - Rytíř Matazuch
Je tomu již velmi dávno, téměř k nevybavení jsou ony vzpomínky na dobu tak minulou, kdy veřejné blaho měl
Povídka sedmá - Trpaslíci v kruhu
Tehdy jsem kolegovi výtvarníkovi Jirkovi Grbavčicovi telefonoval z budky. Takříkajíc jsem ho nedávno přivedl do jed
Povídka devátá - Modlitba úředníka
,,Razítko naše nám drahé, mocí nejvyšší nám propůjčené, úřadem nám sv
Modlitba k úředníkům
Zní tou krajinou tisícero zvonů, tisícero zvonění v uších zástupů naplňuje zemi. Šustot tichý pap&i
Povídka desátá - Letadlo
Obloha v té výšce mění svou barvu z tmavě modré na modravě černou a semknutá formace tří prou
Na perutích času
Jak jsou ty věci v životě někdy propletené, až jsou záhadné. Moje seznámení s dávn
Povídka první - Cizinci
Jak lehký vítr poposunul listí na zemi o kousek dál, tak poskočil i čas. Sice jen o malinký kousek, ale současno
Povídka třetí - Na mamutích stezkách
,,Ano, ano, já vím, jedu moc rychle, pozval jsem vás na návštěvu ke mně domů, abych vám ukázal sv&eacut
Povídka čtvrtá - Ve znamení cesty
Plání létaly malé sněhové vločky, motaly se na místě, jiné padaly pomalu k zemi a další v
Povídka pátá - Čas kouzel
,,Ešemtka semtuhar, tkádla tu há si ma tuká, Sihura na Duba ek su rutaj vet vou naf vehastke. Noujů heplset, nesuča kudahar...
PÁD
,,Sagasnagtca tsusangtsa natc sic notc tci plang pung tsut pigru sagsznatc, suma cest sunagartc…“
,,Pokud tvé srdce nežije pro lidi, k
Painting for museums / Bilder für museum
Tato stránka je pouze ilustrační a obsahuje jen část obrazů, které byly zhotoveny pro muzea a podobné instituce
Новости и инфо для студентов