ZÁPAS - раздел Образование, Učást webových stránek Akademie věd ČR v Brně v roce 2005
Je Ráno. Někdo Nadáv&aacut...
Je ráno. Někdo nadává a kope do ležící postavy pod rohoží u stromu, kam se uvazují zápasníci. ,,Vstávej, je čas se umývat, budou chodit návštěvníci! Dej se do pořádku, ať si něco vyžebráš! Nikdo se rád nedívá na špinavé a smradlavé chcípáky, co se neudrží na nohou!“ Tak pohneš tou svou prdelí nebo ne!“ A strážce mohutně kopl do míst, kde se pod rohoží rýsovalo pozadí ležící postavy. Nic se však nestalo. Tělo se ani nepohnulo, jako by bylo ztuhlé. Strážnému probleskl pamětí nedávný stav muže a zabrumlal si nyní už pln podezření, že to má budoucí zápasník nejspíš už za sebou. „Tak přece tě opustili všichni tví Duchové!“ Popadl okraj rohože, aby ji rychle strhnul a podíval se na muže, zda-li je jeho odhad správný.
Jaké bylo jeho překvapení, když místo velikého mužského těla zde najednou vidí drobné tělo nahé ženy a ještě větší šok utrpěl, když v jejím obličeji poznal svoji vládkyni!
,,Velký Duchu, cos to učinil! Tys vyměnil muže za ženu, tys vyměnil otroka za vládkyni! Co to činíš, óóó Velký Duchu?!“ v hrůze naříkal nahlas strážce, ale to už se sem sbíhali lidé, zvědavě okukujíce bezvládnou ženu, zda žije. „Žije, ale je ochromena. To muselo být nějaké strašné kouzlo, které vyměnilo zajatce za vládce. Asi ji proklel nějaký mocný kouzelník!“ šuškalo se v davu. Lidé se přeli a zatímco ustrašeně debatovali, přijel po proudu řeky Lovec a v přístavišti mezi loďkami rybářů a hostů se nalodila Gomepsis, obtížena velkými, nepromokavými vaky s výbavou. Lovcova loďka se zde záhy proměnila v plachetnici a Gomepsis a Lovec se poprvé po téměř dvou letech objali jako svobodní a šťastní lidé.
Vítr zafoukal a Lovcova ruka přidržovala ráhno plachty v tom správném úhlu. Loď nabírala větší a větší rychlost, aby vymanévrovala pryč za skály na levé straně pláže. Tam pojede chvíli rovně a pak se dají naši uprchlíci vpravo, západně podél pobřeží, aby dojeli za Kanahovým synem Kársem společně.
Lovcův plán byl jednoduchý. Lidé z okolních táborů a vlastně z celého území zdejšího kmene budou shromážděni zde, v jediné vesnici na slavnosti a není mnoho těch, kteří zůstanou doma. Jen nemohoucí a ti je pronásledovat nebudou. Tady je oproti tomu taková spousta lidí, že si budou navzájem překážet, neorganizovaně pobíhat a všude bude panovat zmatek a chaos, protože nebude nikdo, kdo by vydal jasné rozkazy.
Lovec však nepočítal s tím, že se zde objeví jeden schopný muž s velitelskými schopnostmi, mající podmanivé charisma. Byl to jeden ze šamanů, který si uvědomil, že ztuhlost jeho paní a pootevřená víčka, stejně jako tichý, téměř neznatelný dech, mohou být zapříčiněny účinky jedu a věděl také, jak se účinků takové látky rychle zbavit. Tak se stalo, že když už se všichni smířili s tím, že je vše dílem Velkého Ducha, že to tak má být, a že Lovce nechají Lovcem, ať si uteče a jejich náčelnice a vladařka, ať zápasí místo něj, tak v tento moment šaman za pomoci protilátky přivedl královnu k životu. Její dívky ji oblékly a nazdobily, stráž sjednala respekt a šaman s velitelem stráže prohlédli pouta, kterými byla uvázána u stromu.
,,Zde vidíte dílo lidských rukou. Na tomto místě jsme je přeřízli my a tady je přeříznul obyčejným nožem někdo jiný už předtím!
Žádný Velký Duch!
Jen spiknutí! Rebelie a únos!“ volal na shromážděné velitel stráže.
,,A já vím, kdo bude zápasit místo seveřana!“ vykřikla královna.
Během pár vteřin se její krásný obličej změnil k nepoznání. Proměnila se ze vznešené dámy v příšeru, ve lvici a zmiji zároveň. A její slova jsou plná jedu, jen uštknout! „Ty!“ Zařvala a popadla dvěma prsty jakéhosi muže za nos tak, že se mu z něj okamžitě spustila krev a slzy mu vyhrkly z očí.
Byl to strážce, který své královně zajistil, že bude sice svůj majestát nyní několik týdnů nosit nebo pokládat, ale rozhodně na něm nebude dlouho, předlouho sedávat.
,,Okamžitě dejte bubnovat! Vypusťte kouřové signály!“ volala královna ,,ať všichni v okolí hledají uprchlíka!“
Šaman se obrátil na královnu a s mírným, trpělivým úsměvem podotknul ,,není komu dávat signály, všichni jsou tady. Vesnice kolem jsou prázdné!“Královna si najednou připadla jako podvedená. To je pravda, když jsou oslavy, celý její národ i spřátelené národy jsou zde, aby si užívaly hojnosti, jež v těchto dnech nabízí moře.
,,Tak jej nechte pronásledovat, stejně se vydal podél kaňonu, nazpět proti proudu řeky!“ Vtom někdo ohlásil, že nemohou najít Gomepsis.
Vládkyně znejistěla. Ještě si nedala věci do souvislostí.
,,Kdo je vlastně ta Gomepsis?“ otočila se k dívkám s otázkou, protože si je pořád pletla. ,,Přece ta ze severu.“ ,,A odkud, že byl ten zajatec?“ Šaman jí odpověděl ,,říká se, že také ze severu, má paní.“
Královna se zamyslela a už si dala dohromady dvě a dvě i ona.
,,Proklatě!“
Pak se ale ušklíbla ,,o to pomaleji budou utíkat, ženy jsou slabší a mají poněkud kratší nožky.“
,,Do večera je chytíme a přivedeme, paní,“ zasmál se šaman.
Královna si s jednou dívkou cosi šeptala a pak dodala ,,to sotva, ta dívka tady žije rok a pokusila se uniknout mnohokrát. Dnes může mít štěstí, protože si myslí, že v horách nikdo nebude, ale my vyšleme mnoho mužů, ať běží podél kaňonu stepí co nejrychleji a pak cestou zpět ať prohledávají kaňon kámen po kameni, jeskyň po jeskyni!“
Gomepsis s Lovcem míří stále pryč od pobřeží, vítr však slábne a vlny pomalu vracejí loď nazpět. Už jsou na dohled pláže s vesnicí i rohožovým palácem.
Zatím se na břehu nechává královna informovat. „Co psi? Pustili jste psy po stopě toho Gáta?“
,,Ano, pustili?“
,,A našli jeho stopu?“
,,Ano, běží po ní, opravdu běží po ní, má paní. Po stopě podél řeky.“
,,A dali jste psy i na stopu té seveřanky?“
,,Ne výsosti.“
,,Néé!!!!“ ,,NNNééééé“!!!“
,,Samí hlupáci, samí neschopní hlupáci! To nemám kolem sebe ani jednoho spolehlivého člověka, který by používal hlavu?!“
Královna nesmírně zčervenala a začala křičet, že je obklopena bandou neschopných hlupáků, kreténů, imbecilů, bláznů, surovců, zrádců a násilníků.
,,Já vám ještě ukážu! Já vám všem ukážu, vy nic nevíte o životě! Vy ještě nic o životě nevíte! Ale já vám ukážu a to se spolehněte, že na to nezapomenete!“ Krásná, zatrpklá, hořká a bezcitná. Zatímco shánějí její zbylí strážcové nějaké zapomenuté psy, povězme si, jak se tato žena dostala na svůj vysoký post.
Aspoň v ní budeme vidět člověka, protože za každým člověkem stojí příběh.
A jaký příběh stojí za touto ženou?
Před deseti lety to zde vypadalo podobně jako dnes. Tento kmen užíval na některé práce tu a tam, ale spíše výjimečně otroky. Ti se získávali jako váleční zajatci, nebo se kupovali, či ukořistili a jelikož jsme u moře, vzdálenosti tu nehrají tak velkou roli, pokud něco, či někoho chcete přivézt. Jednou tudy projížděl milenecký pár. Ona byla velmi krásná a okouzlující, on byl urostlý, vysoký, snědý a přímo čarovný a jak si dovedl hrát se slovíčky.
Určitě utíkali odněkud, kde jejich vztahu nebylo přáno a tady jim to připadlo jako v ráji. Ano, jako v ráji, ale jen do té doby, než dívku zařadili do družiny královny. Krásné, asi dvacetileté, také snědé, krásné, štíhlé a okouzlující dívky. Chlapce zařadili do výcviku na zápasy k velké slavnosti mezi ostatní otroky. Všichni otroci, co je za rok získali, museli do arény. Tehdy se však nezápasilo na život a na smrt a vítěz nebyl obětován, ale mohl si vzít dívku, jakou chtěl a mohl zmizet. Ostatní otroci dostali výslužku a mohli také zmizet. Symbolické a rytířské. Ten cizí hoch vyhrál turnaj a měl tři noci na rozmýšlení, kterou že dívku si ponechá. Samozřejmě ta jeho, se kterou připlul, čekala, že si ji ještě tu noc odveze. Ale všechno dopadlo jinak. On hned první noc utekl v malé loďce pryč přes moře. K velkému zděšení všech utekl nikoli se svojí dívkou, ale s královnou. Takže ta zahořklá, mrzutá žena, uctívaná jako nějaká včelí královna, je právě tou nešťastnou, zde ponechanou dívkou z příběhu před deseti roky.
Proto změnila pravidla, zavedla zápasy mužů na život a na smrt a obětování vítěze.
,,Co tu stojíš a nic neděláš?!“ rozkřikla se vládkyně na velitele stráže.
,,Přinesl jsem zprávu o psech, které jsme nasadili na tu seveřanku a myslel jsem, že vás to bude zajímat.“
,,Ty nemáš ani ponětí, co mě bude zajímat! Ty nemáš ani právo si myslet, co by mě mělo zajímat! Rozumíš?!“
„A teď to vyklop!“ stále ještě ječela rozlícená panovnice.
,,Dál než za velký kámen nešla, alespoň tam končí stopy. Možná šla dál vodou.“ Velitel stráže se snažil být klidný, ale bylo vidět, že odpovídá chladněji a odměřeněji. Viděl, že jeho paní praskly nervy. Viděl, jak ji přivádí k nepříčetnosti, že nějaký on a nějaká ona prchají. Díval se na svoji paní a vládkyni a prohlížel si její spodní, vystrčený ret a předsunutou bradu, rudé oči, rychlé trhavé pohyby. V údivu stál před maskou nenávisti, která ji nyní opanovala jako nějaký zlý Démon.
Královna ztratila veškerou soudnost a důstojnost. Měla rozcuchané vlasy a připomínala spíš ošklivou čarodějnici. Velitelův obdiv k této ženě najednou prudce ochabl. Před chvílí nařídila, aby jeden z jeho mužů byl vydán na zápas, což dnes znamená jen určitou formu trestu smrti.
Velitel stráže prošel katarzí a od nynějška, když se objeví šance, aby se této ženy zbavil, rád jí využije!
,,Nebo to může znamenat i něco jiného?“ zeptala se už klidněji královna, ale schválně hodně nahlas, aby to slyšel i opodál stojící šaman. Ten se s úsměvem obrátil na svoji paní a řekl: ,,Mohla také plavat po proudu a to znamená, že je někde tady mezi námi, že si jen šla zaplavat, že neutekla, nebo je na pláži či skaliscích napravo nebo nalevo.“
,,A nebo utekla se seveřanem a utíkali oba kus cesty vodou, pak běželi stepí a psi je snadno najdou. Avšak je možné, že oba seveřané skočili do vody, plavali k moři, v přístavišti ukradli loď a touto dobou jsou už na moři, takže touto dobou by už dlouho byla hnána jejich loď větrem a naděje na polapení by byla mizivá.“ A šaman se znovu usmál s ironizujícím výrazem samolibého učitele a sebejistého experta.
,,Ne nebyla!“ Žena se podívala na moře a na stromy kolem a se samolibým úsměvem někoho, kdo přechytračil chytráka pokračovala.
,,Nefouká, vůbec nefouká!“
,,Museli by pádlovat a to by se daleko nedostali.“
,,Do vody a za nimi!“
Vydala striktní rozkaz. Zdejší lidé se však cítili docela svobodně jako ostatní lovci a sběrači. Sice byli více hierarchicky rozčleněni, protože jich zde bylo i trvale více než jinde díky solidním zdrojům potravy, ale ledacos si prostě nenechali líbit. Takové nařizování a poroučení nebrali zas tak úplně vážně a jen ti nejhorlivější z nich by královnu ihned uposlechli. Jenže ti v tuto chvíli stále běží po včerejších domnělých stopách Lovce kamsi po stepi podél řeky nad kaňonem.
Královna tedy nařídila své poslední stráži, aby nasedla do loďky. Tuto stráž složila z provinilce, který jí ráno nakopnul zadek, z trenéra zápasníků a jako třetího „spolehlivého“ zvolila nového příslušníka jejich kmene – našeho Šprýmaře, jemuž tím dala možnost prokázat svou loajalitu. Ano právě toho Šprýmaře, který si koupil novou příslušnost zajištěním těchto momentálně prchajících otroků. Velitel stráže dal povel a místní roztlačili štíhlou loď s vesly do moře. Loď rychle vyletěla vpřed. Pádla mužů zabrala a bylo vidět, že se vyznají. Za nedlouho již mají Lovce a Gomepsis na dohled.
Loď pronásledovatelů se k lodi uprchlíků rychle přibližuje a to i přesto, že muž i žena se snaží ze všech sil. Jejich loď je o 7 tříd horší. Je širší a těžší a nemá tři páry silných mužských rukou. Ale vtom už začíná zadní loď zpomalovat. Muž vpředu přestal veslovat, vzal vrhací kopí a hodil je směrem k člunu seveřanů. Naštěstí minul a teď si lehl na příď, aby se znovu zmocnil své zbraně, která plula na hladině, aby mohl svůj pokus opakovat. Když kopí vylovil, odložil je a chopil se znovu pádla. Vzdálenost mezi oběma loděmi se začala opět zmenšovat.
Nyní se pro změnu téměř zastavila loď pronásledovaných. Lovec něco vybalil z malého vaku a podal to Gomepsis. Ona si přesedla na záď a on se chopil obou vesel a sám vesloval, zatímco ona něco kutila na klíně.
,,Jakže se jmenují ti dva seveřané?“ ,,Lovec a Gomepsis, má paní,“ odpověděl velitel stráže. Šaman se ušklíbl na strážného a řekl: ,,To ne, každý na severu je lovec, ale jméno toho chlapa! Jméno!“
,,Však říkám, jeho jméno je Lovec! Žije stále se svými kouzly, které mu zaručují ten nejlepší lov. I kdyby nikdo nic neulovil, on ano! Proto mu jako dospívajícímu dali jméno Lovec.“
Šaman se zamyslel: „To znamená, že to není pouhý lovec, ale je to také šaman! A být šamanem znamená mít učitele a znalosti. Musel se někde učit a jistě dovede kouzlit a rozmlouvat nejen s Duchy zvířat, ale i s těmi, kteří mají moc nad lidmi.“
„Velký Duchu, kdybychom to věděli, určitě bychom šamana neudělali otrokem!“ Padne na nás hněv Velkého Ducha a hněv tohoto šamana,“ zakvílel velitel stráže.
,,Ano, to byl velmi neuvážený tah, má paní!“ dodal nahlas šaman, stále ještě si zamyšleně pohrávajíc s ptačími pírky na svém krku.
Velitel stráže se tomu hlasitě zasmál. Bylo už znát, že rezignoval na nějakou podporu vrtochů své paní a hodlá se jí vysmívat.
Šaman se významně podíval na svoji královnu a zeptal se: ,,Jakže se jmenuje ta dívka?
,,Gomepsis!“ řekla tiše.
,,Gomepsis? Gomepsis, Gomepsis... Gomepsis, to je něco s mořem nebo s modrou barvou. Je to původní jméno ještě z doby Hýbačů,“ přemítal šaman.
,,Počkat, počkat, už vím!“
,,Smrt!“
,,Modrá smrt!“
To už neřekl šaman, to si dala dvě hrozivá slova dohromady sama královna. ,,Ano, jazykem starobylých Hýbačů je to Modrá smrt!“ řekla znovu. Asi také něco ví, zřejmě za tu dobu, co vládne a rozmlouvá s lidmi z daleka i s lidmi moudrými a vzdělanými, také ledacos pochytila. „Gomepsis je Modrá smrt,“ opakovala si šeptem.
,,Nebo mořská smrt,“ dodal Šaman při pohledu na jasně modré moře. ,,Smrt na moři, abych tak řekl“ a znovu se zasmál.
Jistě, že se lekli, s kým si to začali. S polovičním šamanem a s dívkou, která má jméno od samotných Hýbačů. A její jméno má takovou sílu, že může samo prorokovat a samo může měnit události a věci vezdejší. Sám majitel jména se o to ani nemusí snažit. Jméno samo je živé a má takovou moc. A jestli se spojí úsilí toho jména a úsilí jeho nositele, je to veliká síla, která všechno smete. Takové myšlenky se teď honily všem těm třem pohlavárům rybářské osady hlavou, když upírali zrak na moře. A že tam zrovna bylo co k vidění.
Pozornost všech na břehu zaujalo počínání dívky v pronásledovaném člunu. To něco, co schovávala v klíně vzala do rukou a najednou z toho něčeho obrovskou rychlostí něco vylétá, znova a znova a znova. Pak se člun pronásledovatelů zastavil. To už ale zadul vítr, příď člunu seveřanů zpěnila vodu a loď se rychle začala vzdalovat od břehů tohoto nárůdku.
Místní naskákali do rybářských člunů a jeli se podívat na své, co že je tak náhle zastavilo.
Když se přiblížili už na desítky metrů viděli, že vesluje jen jeden muž. Strážce. Zbylí dva leželi na dně dlabaného člunu a svíjeli se v bolestech. Kdesi v jejich útrobách vězely krátké šípy vystřelené z malého, skládacího, laminovaného luku. Zraněných se sice hned ujali ti, kteří mají zkušenosti s takovými zraněními, ale osud těchto mužů je nyní nakloněn na tu chladnou stranu.
Od kaňonu řeky se vrací výprava z pronásledování. Když se dozvěděli, co se stalo, hned chtěli chystat lodě a dát se do dalšího pronásledování. Jejich královna je však zadržela.
,,Ne! Jejich osudem je uniknout!“
„A kdybychom se postavili zády k vůli mocného Ducha, naším osudem by bylo zemřít!“
,,Dost smrti!“
Přišla se zblízka podívat na zraněné. Z toho, co viděla, jí bylo velmi zle.
Pak došla k zápasníkům. Podívala se na lidi kolem a mírným hlasem vydala rozkaz: ,,Po zápase je obdarujte a propusťte domů tak, jak to bývalo zvykem.“ Dívala se na západ, na moře. Tam ta malá tečka, to je on a ona. Tak kdysi jela na lodičce i ona. Zamilovaná, šťastná. Celičký svět se vešel do jejich očí. On a ona. Brada jí zacukala, oči zčervenaly a slzy začaly smáčet krásnou tvář.
,,Domů... půjdu také domů.“
,,Vrátím se domů,“ zašeptala a mezi slzami se objevil kouzelný úsměv.
Obydlí v Lazaret ve Francii
Na jihu Francie byla prozkoumána jeskyně Lazaret, kde při jedné stěně byla postavena před 150 000 lety chata. Archeologové určili
Kultury středního paleolitu
Na Moravě rozlišují archeologové v materiálu kamenných nástrojů tři hlavní neandrtálské kultury - nejstarší k
Konstrukce zbraní - střely pro luk
Jeden kamenný artefakt z Königsaue (vpravo dole) je dokonce tak drobný, že by mohl být i hrotem pro šíp, vystřelovaný lukem. Potíž
Venuše kostěnkienu
Na rekonstrukční metamorfóze je především jasné, že je zcela respektována úprava vlasů a horizontálně
Maltsko-bureťská kultura
Tato arktická středosibiřská kultura ze samého centra Asie byla kupodivu také stále provázena mnohými prvky gravettienu. Maltsko-Bureť
Vizáž gravettienců – persona
Gravettienci se nám jeví jako lidé, kteří dbali na to, aby udělali dobrý už i první dojem na cizince i na sebe navzájem. Sošky z
LOV MALÝCH A STŘEDNÍCH ZVÍŘAT
Prořezávací hroty(rekonstrukční transformace)
I.Jednou z nejstrašnějších zbraní lovců-sto
Prořezávací hrot s pilečkou
III.Pak lovec vystřelí šíp, který pronikne hluboko do těla zvířete a pokud jej rovnou nezabije, prchající zví&#
Lov na mamuty se speciálním hrotem
Pavlovienci byli jedněmi z nelepších lovců na světě. Jejich vlastní zuby prozrazují, že nikdy netrpěli hladem. Jejich tajemství tkv&ia
POHŘEBNÍ RITUÁLY
Velká hrobka pro druhotný pohřeb v Předmostí(rekonstrukční napodobenina)
Právě Morava dala světu největ
Keltský bojovník z Blučiny
Legendární archeologické naleziště na Blučině u Brna přineslo i pohřeb tohoto keltského bojovníka. Spona na rameni, kratičk&yac
Hrob germánského velmože z Blučiny u Brna
Hrob germánského velmože z doby stěhování národů z Blučiny u Brna. Mimo kostry muže se dochovaly tyto artefakty: spona na rameni, z&aacut
Doba hradištní - ranný středověk
Kvalifikovaná rekonstrukční představa - pro Muzeum hlavního města Prahy (tónový obraz vznikl ve spolupráci s archeologem Martinem Hlo
STARÁ MORAVA
Moravský velmož
Obraz moravského velmože s nádherně tauzovanou rukojetí meče vyvolává u mnohých div&aa
STARŠÍ OBDOBÍ STARÉHO PALEOLITU
Pěstní klín z hrubého materiálu. Vpravo pak je sférické jádro někdy označované jako sféroid, tj. vla
MLADŠÍ OBDOBÍ STARÉHO PALEOLITU
Rovoběžné vrypy na kosti slona, opakované rytí do tvaru obdélníku, pěstní klín, vrtáček, pilka, no&
Lovci sběrači
V druhé polovině 20. století se mezi paleolitiky rozšířily informace z etnografie o lovecko-sběračských společnostech, kdy se zjistilo,
Komplexní lovci sběrači
Jestliže už samotným seznámením se s etnografickými poznatky se změnil obraz lovecko sběračských společností natolik, že
Komplexní lovci a sběrači v minulosti
Moravský gravettien, zvaný též pavlovien, je doložen jak kulturními předměty, tak kosterním materiálem. Z výbrusů zubů
Symboly
Člověk, stejně jako řada dalších tvorů, reaguje na symboliku řeči těla a sám svým postojem a úpravou zevnějšku zas
Uplatnění geometrie
Pro tvořivost je taktéž důležitý smysl pro geometrický projev jemné motoriky. Na rozdíl od lidoopů je lidská kresba - rukopis geom
Smysl pro kuriozity
Pochopitelně, že u moderního člověka sledujeme ocenění exotických předmětů spojené s dálkami a atraktivním nevš
Jemná motorika
Pro typicky lidské chování je příznačná jemná motorika. To je koncentrace smyslů spojená s ovládáním rukou tak,
Fyziologie - co vytváří člověka?
Vznik člověka je determinován tím, co si představujeme pod pojmem člověk a co jej podle nás charakterizuje. Takové názory jsou různ&
Variabilita kultur
Kultury, které vytvářejí lidé, jsou a byly velmi rozmanité. Rozmanitost je vlastnost kultur, podobně jako jsou rozmanití a individuáln&iac
Starý paleolit
Provází formy člověka Homo Heidelbergensis na lokalitách Atapuerca (Španělsko), Bilzingsleben a Scheningen (Německo), Stránská Ská
Střední paleolit
Königsaue, Lebenstedt (Německo), Bečov (Čechy), Kůlna (Morava). Éra, kdy byly v tehdejší Evropě kultury neseny lidskou formou známou jako nea
Přechodné kultury
Přední Východ, Morava. Na území předního východu se asi před 40 tisíci lety objevuje vedle mousterienské kultury (charakterizo
Mladý paleolit
Charakteristickým rysem jsou mladopaleolitické technologie štípání kamene z připraveného silicitového jádra, otevření s
Aurignacien
Je nejstarší panevropská kultura moderního člověka v Evropě. Nejstarší data přesahují 35 tisíc let a končí př
Gravettien
Druhá panevropská mladopaleolitická kultura. Nejdéle trvající a územně největší civilizace severského loveckého
Přílohy
Některé důležité domácí publikace: Jan Jelínek - Velký obrazový atlas pravěkého člo
Uacute;vod - dva přístupy
Chceme-li si udělat představu o chování evropských forem člověka druhu Homo antecessor můžeme se vydat dvěma směry. Jeden smě
Tvořivost
Představy o chování antecessorů se také týkají i podoby jejich tvořivosti. Obecně lze o tvořivosti říci, že se vyskytuje
Hypertrofická tvořivost
Zatímco má běžná tvořivost své určité limity daleko rozvinutější a plastičtější je hypertrofická
Senzitizace
Přitomhypertofická tvořivost je jen určitou formou známé a velmi rozšířené tvořivosti. Jako příčina hypertrofick&ea
Dlouhodobá rozvinutá trpělivost
Při konzultaci o chování lidí a šimpanzů mne Mgr. Jana Kantorová (Zoologická zahrada v Brně Bystrci) upozorňovala na veliký rozd&i
Rukopis
Velmi výmluvné je porovnání rukopisu evropského Homo antecessor s dnešními lidoopi. V materiálech (Jeřábková, Van
Závěr
Hodnocení některých velmi důležitých oblastí v chování evropských antecessorů jako je rozvinutá (hypertrofická) tv
Literatura
Bičík Vítězslav, Fraňková Slávka: Srovnávací psychologie a základy etologie. Universita.
Mania Deitrich, Dietzel Adel
Edward O.Wilson
Psycholog na přírodovědě Harwardské university Eduard O.Wilson, spoluzakladatel sociobiologie předložil ve své knize O lidské přirozenos
Psychoanalytik Carl Gustav Jung
Z tohoto období jsem zpracoval materiál pro připravovanou internetovou publikaci v Antroparku – Personu gravettienu, pojednávající o stanoven
ZVÍŘATA SEVERU
Mamut severní (Mammuthus primigenius)
Mamut je patrně nejlegendárnějším savcem pravěku. Ne
O autorovi
Libor Balák je tvůrcem mnoha scénářů a komiksů z 80. a 90. let s historickou tématikou. V roce 2000
Libor Balák
Úvodem patří zvláštní poděkování za rady a poznámky ke koncepci a skladbě rom
SPRÁVNÉ DĚVČE
Jak malá a křehká jsou ta stvoření, jak slabá, jak na pohled zdají se př&iacu
VÝPRAVA
A tehdy Kaitós sledoval let ptáka, studoval jeho peří i tvar křídel a ze dřeva vyřezával malá křidélka.
AS BOJE
Šedá obloha, spousta zvláštních dní, v nich slunce svítí za obzor
a hvězdy září divnou tmou, všec
VE ZNAMENÍ DÁLEK
Lovec projel velká území, rozlité, klidné vodní plochy i prudké, bouřlivé peřeje, nesčíslněkr&aacu
V ZAJETÍ SNĚHU
Gomepsis se vracela nazpět k tunelu pod převisem, který ji v noci zasypal sněhem. Už začalo svítat a tak by nemělo b&yacu
VŮNĚ JIHU
Tak nádherné je dívat se na moře. Po tolika letech ho mnozí znovu viděli a na ten pohled nedokázali zapomenout. Ná
NÁVRAT SYNA
Opustili jsme Lovce, když se se svěšenou hlavou ubíral s pomalovaným balíkem k rodině svého, dnes již mrtv&eacut
ZA OPONOU SVĚTA
V ten den orel odletí, v ten den lev odejde, v ten den budeš sám, v tu hodinu tě všichni opustí a i ty opustíš s&a
ZAJATCI SNĚHU
Gomepsis se ráno probudila, vystrčila ven hlavu z rukávu a přemýšlela. Byla na sebe hrdá, co všechno zvládla.
BOUŘE
A tak se zase konečně dostávám k tomu, abych vylíčil, co se dělo na výpravě Katáriů. Myslím,
SOUMRAK MOCNÝCH
Starý Šal Katário řádil jak pominutý. Běhal po své jurtě od jednoho rohu ke druhému, od jedné st
SNĚHOVÁ PRINCEZNA
Gomepsis vyhrabala svoje zasypané, zmrzlé soby. Stali se tak i po smrti zvířaty, která slouží. Rozdělala oheň
VOLNÝ JAKO PTÁK
Duch Dakavana běhá volně po světě nepoučen, ani neví jak a co vlastně může a kam až sahá jeho moc. Nahlí&
HISTORIE
To ráno bylo jako jiné. Výprava se plahočila se svým nákladem na lodích i na zádech zpět domů. Cesta
TVANICE
,,To je víc než dobrý nápad,“ pochvaloval si velitel Lovcových pronásledovatelů. ,,A co?“ vyptával se
Smlouva s Ďáblem
Menaur Zixis si lačným zrakem prohlíží fantastickou řemeslnou práci ozdob hrázdění Šalových
TVANICE II
,,To u nás žijí lidé, kteří mají po dávných předcích kulaté oči i nosy a zezadu je
NÁVRAT
Sedí si na malém prostranství před vyvráceným stromem a pozoruje lesostep před sebou. Lovec je teď na vyvý&#
LOV NA MAMUTA
Tři lovci se tehdy vypravili na lov mamutů. Pro jejich lov užili speciální oděvy, které nadlouho uschovali ve velké m
OBR A STAŘEC
„Je to prastarý příběh, velmi prastarý příběh,“ začal stařík pomalu. „Stal se totiž již p&
ZA GOMEPSIS
Lovec sedí smutný, oči má plné slz. ,,Zase se mi, dědečku, zdál ten strašný sen o Gomepsis. Poř&aa
V MOCI MOCNÝCH
Bylo to přesně, jak Lovcův dědeček odhadl. Šprýmař byl všemi mastmi mazaný podvodníček, který
Probuzení Ducha
Dakavan se snažil provázet svého přítele a být mu nápomocen. Zaháněl zlé sny, našeptával
PŘEROZDÁVÁNÍ KARET
Šala jsme právě zastihli ve svém živlu. Cestuje a cestuje, domlouvá a smlouvá, z jalové krávy by vymá
HOŘÍCÍ HORA
Naproti tomu Gátové jásají. Vytrženi ze všedních starostí, řeší úplně lidskou ud&aac
Na ÚsvitU Velkého kouzla
Jako opilý se Duch Dakavana vypotácel zpět na svět do slunečního svitu mezi stromy. Lehl si zmoženě do trávy a h
HOŘÍCÍ HORA II
Šal je jako zbavený vlastní vůle. Cítí jen nezměrnou bolest, která jej zcela pohltila. Nevnímá nic a
SÍŇ TEMNOTY
Lasagel, Lasagel amnetop Sakri san the sapte san. Vzbuďte se vy, kteří nevidíte sny kolem sebe. Cožpak neslyšíš #
V ZÁŘI MODRÉHO ZÁZRAKU
Když ráno vstává, naplňuje ho Duch neporazitelnosti. Když uléhá, naplňuje ho Duch bdělosti, když
MALÁ OCHUTNÁVKA
Děti měly ze svého objevu velkou radost a chtěly se co nejdřív vrátit zpět k rodinám. Musí jít rychle, cesta bude
PROLOMENÍ ČASU
Zapomeň na svět. Zapomeň kdo jsi, kým jsi a že vůbec jsi. Zapomeň na své přátele i nepřátele, na událos
BŘEMENO LÁSKY
,,Tanama gesadunaeurata un kusamana tuedla tutuapa, sei gesanuma i gesanuma terresatauta getthch kapana un sema erarataina it slepanta la se i to gereata inumathuseata. Raiteseph
PÁD
,,Sagasnagtca tsusangtsa natc sic notc tci plang pung tsut pigru sagsznatc, suma cest sunagartc…“
,,Pokud tvé srdce nežije pro lidi, kteří
Uacute;vod
Konečně se ve dveřích objeví malá postava staříka a zve nás dál. Je to místní šaman a záro
Povídka první - Pán světa
Tentokrát poryv větru vytrhl ze země mračna sněhu a roztočil je tím nejdivočejším způsobem. Hnal je n&ia
Povídka druhá - Návštěva
V tom roce bylo zjara velice nevlídno, velmi často fičel strašný vítr a také nezřídka pršelo. Starý
Povídka třetí - Lepší děti
Jakže jsem se stal náčelníkem tak velikého kmene? A proč už u nás nejsou žádní urození lid&
Povídka čtvrtá - Belemnit
Ohromné je moře, jeho masy vody jsou nezměrné, jeho břehy daleko a kam se podíváš jen samá voda, voda a voda. Když se pot
Povídka pátá - Nahota
Ono se řekne venuše, venuše, ale ono to není jen tak. Každé písmenko, každá hláska, každičk&aac
Povídka šestá - Atabara
Když cizinec tenkrát procházel tím krajem, byl vděčný, když se mohl svézt s projíždějícími sob&
Malé povídky velkého génia
Je to jasné a je to tady, nic se nedá dělat ani odkládat. Svět šoubyznysu je tvrd
Povídka první - Korida
Né, nebyl jsem ve Španělsku, ale bylo to v Brně. Byli jsme mladí, byli jsme smělí patřil nám, celý svět. Nosili jsme
Povídka druhá - Matrona
O infarktu na schodech, o jedné moc a moc tlusté paní a moc a moc zlých jazycích.
Zlé jazyky pomlouvají, říkaj&
Povídka pátá - Čas kouzel
,,Ešemtka semtuhar, tkádla tu há si ma tuká, Sihura na Duba ek su rutaj vet vou naf vehastke. Noujů heplset, nesuča kudahar...
PÁD
,,Sagasnagtca tsusangtsa natc sic notc tci plang pung tsut pigru sagsznatc, suma cest sunagartc…“
,,Pokud tvé srdce nežije pro lidi, k
Новости и инфо для студентов